Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ale jinak byl řád skutečně skoro striktně německojazyčný (výjimkou mohli být případní Češi).
1) Malé počty:
vychází to z malých počtů mnichů vůbec. V raném středověku na jednoho modlícího se mnicha makalo až 30 sloužících; ekonomicky nebylo snadné někoho vyblokovat a živit ho. Vlastně podobné poměry, jako u těch šlechticů. 9 mnichů nebyl nijak výjimečný klášter - pochybuji, že by naše ranné menší kláštery na tom byly nějak lépe (třeba Davle nebo Podlažice).
Cluny byl zřejmě absolutně největší klášter na Západě a měl 500 mnichů, což znamená vlastně město s několika tisíci maníky.
2) Templarius Bohemicus je pseudonym autora. 1310 byl úředně zrušen řád templářů, nicméně zatýkalo se už dříve a poprava velmistra byla až 1312.
3) Co se týče běžného vojenského počtu šlechticů ku běžným vojákům 1 ku 10 co uvedl Olorin, tak to tak nějak platí skoro všeobecně pro všechny bitvy a vojenské podniky; uvádí se proto zvlášť počet jezdců či rytířů a zvlášť pěšáků. U templářů to bylo lautr to samé. "Praví" templáři byli celou dobu poměrně vzácní, různých laických bratrů a sluhů bylo podstatně víc. Vojensky ovšem zdaleka tak dobře nefungovali, jako "praví" templáři.
4) Prakticky všechny řády byly organizovány podle svých komend a preceptorů; odpovídá to zemím jen zhruba. Na příklad ve Francii měli templáři vlastně několik "zemí" - Champagne byla samostatná země, a myslím, že Poitou taky.
5) U nás bylo zdaleka nejvíc johanitů a německých rytířů; templáři jsou vlastně jen na několika místech - v Praze, v Uhříněvsi, v Jindřichově Hradci a Čejkovicích a v okolí těchto míst. Krom toho u nás byly kdejaké další rytířské řády; Prieuré de Sion ale nikoli.
wikipedie píše:
K prvnímu souboji Pershingů s Tigery začalo docházet v únoru 1945. 7. března 1945 zničil za jízdy Pershing Panthera díky stabilizátoru, což u německých vojáků vyvolalo údiv.
Jinak koukám, že ve hře men of war jsou Pershingy už ve Francii
Věž se pohybuje se stabilizátorem docela hbitě a intuitivně; ovládání je jakýmsi joystickem. Kromě pohodlí a hbitosti jde díky stabilizaci kanonu trefit i z jedoucího tanku, případně jedoucí tank jedoucím tankem.
Zase tedy poměrně teoreticky; minel je docela dost. Ale takticky je důležité, že tahle možnost vůbec existuje; starší tanky uměly střílet maximálně z krátké zastávky.
To všem uměl už T55, a zřejmě od začátku, ještě v předcomputerové době.
Dnes je to všechno vylepšeno o ty automatické systémy, co popisoval Ebon. Nejenže stabilizátor, ale ještě to spočítá vzdálenost k cíli, náběh atd., takže ti to ukáže, kam máš střílet.
Jinak první Pershingy přišly do Evropy v lednu 1945 a v únoru byly součástí výzbroje 3. a 9. divize.
To je pro správnou relevantnost, předpokládám služební číza?
střelba je to po zátěži na časový limit. Přes mířidla mi pak na delší vzdálenost terč "mizí".
Chápu, že u dlouhé hlavně je to zase o něčem jiném
Merline, co takhle projednou nechat CZ85 doma a pořídit si něco takového?
Nehledě na konkrétní krám jde ale přece o vlastnosti nasazené munice. S&W 460 Magnum má jednak dlouhý dosah a slušnou rychlost, navíc ale i dostatečnou kinetickou energii na složení člověka a příp. hydrostatický šok (když složí jelena ...).
A protože nábojnice je šířkově identická se 454 Casull a 45ACP, lze z onoho revolveru střítet i tyto slabší typy munice.
Pořád mě ale zajímá, jak je to s policejním nasazením takové věci.
Kdepak, já nedám dopustit na dragunova.
Pokud je potřeba větší průraz, jsou zde jiné možnosti.
Na netu je toho hromada. Osobně to odsuzuji. Střelba bez pažby je méně přesná, což snižuje šanci čistého smrtelného zásahu. A zachraňovat to výkonným střelivem velké ráže pro dosažení velkého ranivé účinku beru jako zvěrstvo a neúctu k lovu samotnému. Drtivá většina lovců se snaží zvíře zkolit čistě, jedna rána na komoru, to jediné uznávám.
Revolver má jednu podstatnou konstrukční nevýhodu. Dochází ke zbytečné ztrátě tlaku při přechodu projektilu z válce do hlavně. Žádný revolver se v tomto místě nepodařilo dostatečně utěsnit, proto pistole vítězí na celé čáře.
chyba nebo je dobře že tim vybavujou armádu? :-)