Diskuze s překladatelkou
Vyjádření k překladům v Hostině pro vrány a následná diskuze o všem možném s Hanou Březákovou, překladatelkou Písně ledu a ohně.
Několik let staré, spíše pro archivní účely.
„Mea culpa, mea maxima culpa“ aneb SLOVO PŘEKLADATELE
„Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly,” bylo mi řečeno na mou obhajobu, že jsem to udělala s dobrým úmyslem. Bylo mi to řečeno zoufalým panem nakladatelem, který o mém...
Číst celý článek zde
Několik let staré, spíše pro archivní účely.
„Mea culpa, mea maxima culpa“ aneb SLOVO PŘEKLADATELE
„Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly,” bylo mi řečeno na mou obhajobu, že jsem to udělala s dobrým úmyslem. Bylo mi to řečeno zoufalým panem nakladatelem, který o mém...
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
A myslím si, že pokud se začalo s originálními jmény tak by se to po třech knihách nemělo měnit.
Hernajs lidi, nemlaťte pořád starou slámu, to už se probíralo tolikrát, že jsem na to alergickej.
Opravdu? Snad ne otoky nebo dokonce dušnost. Já myslím, že klidně se může "mlatit starou slámu", když ti o něco jde.
Jde mi o případná zatím nepoužitá jména, která se třeba vyskytnou v dalších dílech (snažil jsem se tak směřovat i tu anketu) - ostatně v Hostině bylo nových jmen mnoho (jména rodů na Ostrovech) a ty by bylo asi záhodno zachovat, aby v tom nebyl další zmatek.
Maerinn: Na reedici Hostiny bych, bohužel, moc nesázel. Ale kdoví, třeba seriál vyprodá současný zásoby a dočkáme se.
Za sebe osobně, kdybych mohl navrhnout - zkusil bych se nějakým šikovným způsobem vrátit k nepřekládaným jménům a to minimum případů, kdy selžou ostatní překladatelské mechanismy bych řešil buď jednotlivýma poznámkama pod čarou, nebo nějakým souborným překladem jmen do češtiny v nějakém apendixu na konci knihy.
a menší plamen
Když se diskutuje o jménech, tak co třeba přezdívky. Možná radši nechavat "King Who Knelt" nežli král který poklekl ... bude supr pak s neangličtinářem probírat Kinga Who Knelta ... ale co kdo angličtinu neumí tak mu to patří ... pro něj přece překlady nejsou ...
Taky by se mohl přestat skloňovat "Young Wolf pojď si k nám přisednout" ... přecijen, pro angličtináře to bude znít přirozeněji ... a možná ... možná by stačilo jen, třeba formou apendixu, dát na konci knihy kompletní slovník ... ať si to přeložej sami když neuměj anglicky :) překlady se přeci dělají pro ty, co angličtinu znají.
Zajímavé je že překlady jmen nejsou problém ve filmech. Když se chci podívat na film v originálním znění, tak si ho tak seženu a nemelu, že "Gandalf the Grey" neni potřeba překládat, protože až se z něj stane "Gandalf the White", tak přece neni podstatný tomu porozumět :)
Je škoda že si lidi nepamatujou jaký to je nevědět.
Taky už mě napadla analogie s Bilbem Bagginsem...
Za prvé - myslím, že v dnešní době už je snad naprostá většina lidí, u nichž existuje šance, že se jim tyhle knihy dostanou do ruky vybavená aspoň elementárním povědomím o anglické výslovnosti (filmy, televize, hudba, základní vzdělání apod.), tím pádem by jim nemělo dělat problémy číst Greyjoy jako greidžoi nikoli greijoi (teď mě napadá, proč v tomhle případě nepřišli ke slovu Šedorádi) či Hightower jako hajtaur a ne hightover. Nemluvě o tom, že se u téhle ságy musí čtenář chtě nechtě popasovat se všemi těmi obměněnými "novoanglickými" jmény typu Cersei či Jaime.
Za druhé - mluvil jsem (a veškerá debata se přece vedle) o vlastních jménech. Nikdo nikdy nezpochybňoval překlady sídel (Zimohrad, Sluneční oštěp, Vysoká zahrada) ani přízvisek, u kterých je překlad samozřejmě naprosto nutný - proto postavy jako Černá ryba, Králokat, Mladý vlk, Král, který poklekl (moc pěkná aliterace.) nebo všichni ti Sněhové, Řekové a Pískové. Problém je ve vlastních jménech. Vím, že jinak všeobecně platné pravdidlo, že vlastní jména (od obyčejných jako Hill - Kopec, Smith - Kovář, přes historická jako lady Jane Grey (čili paní Jana Šedá), spojeniny typu William Shakespear (alias Vilda Třesoštěp) či Winston Churchill (jinak třeba také Vincek Věrostud) až po etymologicky dohledatelná jako Oliver Cromwell (starý dobrý Olda Potůček)) se prostě nepřekládají je v případě téhle ságy (z důvodů naznačených v mém předchozím příspěvku) dosti problematické. To, že se pan Vrba rozhodl překládat Bagginse a Tooky jako Pytlíky a Braly, či pan Kantůrek Rincewinda a Granny Weatherwaxovou jako Mrakoplaše a Bábi Zlopočasnou má svoji logiku, odvozenou od podstaty knih, které překládali. Jelikož má ale Martinova sága spíše než k fantasy mnohem blíž k historickému románu (navíc historickému románu odkazujícímu velice silně k anglickému středověku), je zde zachování jmen a tím pádem i jisté historické atmosféry - dle mého názoru - více než záhodné.
Za třetí a tady se ještě jednou vrátím k oné fonetické otázce - Velká množina jmen v sáze je poměrně pěkně vyslovovatelná i v ryze českém čtení (často téměř totožném s tím anglickým) - Targaryen, Lannister, Stark, Bolton atd. pokud by se přistoupilo k plošnému a všeobecnému překládaní jmen, vystoupily by ony české překlady velice nehezky a nekompatibilně s těmi nepřeložitelnými - tak by třeba takový princ Rhaegar Targaryen táhnul do bitvy na Trojzubci se svým udatným velitelem královské gardy Vysokověžským (vím, vím, ten byl v té době někde jinde, tady jde jen o názorný příklad ;-)).
A nakonec za čtvrté - "jaký to je nevědět" si ještě pořád trochu pamatuju. Onoho zmiňovaného Hobita jsem četl jako desetiletý a vzpomínám si jak jsem se nad jménem Pytlík smál až jsem se za břicho popadal. Tehdy bych asi opravdu měl se všemi těmi Royci, Ironwoody, Merryweathery apod. zásadnější problém. Na stranu druhou je dobré poznamenat, že Martinovy knihy nejsou ani náhodou psány pro desetileté děti. A to je taky poměrně vhodný závěr tohohle delšího příspěvku v debatě. Překladatel by měl umět myslet na jakéhosi předpokládaného cílového čtenáře.
"už je snad naprostá většina lidí" - otázka je o jaké většině lidí mluvíš. Pokud o vysokoškolsky vždělaných lidech, navíc takových, kteří jako primární jazyk nezvolili jazyk jiný a není jim víc jak čtyřicet, tak by to asi mohlo platit.
Problém je, že dle statistik jich zas tolik není.
Vezmu-li mojí rodinnou čtenářskou I&F mikrobuňku, tak já mám angličtinu nic moc, otec, šťastný důchodce se už jazyk učit nebude a sestřička (koupila si po půjčeném prvim díle vlastní sadu) je zaměřená na němčinu. Ani jeden z nich tedy nemá důvod se učit angličtinu a přitom se jim obdobné knihy líbí.
Pokud jsem vyzněl jako že chci překlad všeho a všude, tak o kapsonosopleny mi skutečně nejde.
Překvapilo mě, že uvádíš "nikdo se nepře o překlad sídel a míst" ale poté že jde o "zachování jmen a tím pádem i jisté historické atmosféry". Mě to v obou případech přijde jako stejný problém. "King" mi zní taky mnohem staroangličtěji nežli "král" a ani tam nevidíš problém. Zvláštní.
Pokud jde o anglickou historii, ne že bych jí neuměl ocenit ... ale neumim to :) Když jsem to četl tak jsem zkrátka četl nádhernej příběh, kterej jsem prožíval a rád jsem se do něj zanořoval - možná jsem v něm ani nechtěl vidět anglickou atmosféru jako spíš tu českou středověkou. Možný to je.
Jo ... překlad "Pytlík" je kontroverzní ... ale když sem si na něj uvykl, tak mi pak přišel divnej "Baggins".
Ten názorný příklad jsem uplně nepobral, pokud to je o tom že různí lidé mohou mít v různém čase stejná jména tak ano, někdy se to stává.
Jinak mi teda nejde o překládání i toho, co nebylo přeloženo a následnou další eskalaci jmenozmatků. Jde mi o nová jména, nové postavy. A když už tu zazněly požadavky na edici s nepřeloženejma jménama, tak bych taktéž ocenil edici s přeloženejma jménama ... kdo se přes ty první knihy má furt prokousávat :)
1) Lidí, co neumí anglicky, je víc, než si myslíte. Vemte si, jaký vzorek chodí třeb sem na Kostku a jaký třeba na diskuze na zpravodajské weby. Ten na zpravodajských webech se víc blíží běžnému vzorku lidí (co třeba na internetové diskuze ani nechodí).
2) Stále se mluví o tom, že fantasy a sci-fi má u nás málo čtenářů. Ale pro většinu lidí je fantasy nebo sci-fi prostředí cizí už samo o sobě; a když se do něj začnou ještě míchat anglické názvy, které neumí ani správně přečíst, otráví je to ještě víc.
Pro dnešní fanoušky fantasy a hlavně sci-fi, kteří povětšinou anglicky umí, je překlad špatný. Zvykli si už na originál, někdy čtou tyto knihy dokonce v originále. Ale pak je tu majorita čtenářů, co sci-fi ani fantasy nečtou, které právě kvalitní překlad včetně vlastních jmen může k těmto žánrům přitáhnout.
A to je to na co narážím - určité jména (jako třeba Černokotlí) jsou v češtině v pohodě, ale jiné jména prostě zní v češtině blbě a měly by se nechat nepřeložené. Nehledě na to, že půlku Hostiny jsem některé postavy nebyl schopen zařadit. Prostě toto se uprostřed ságy nedělá.
Takže jsem pro překlad, ale s citem
Poznámka pod čarou je solidní prasárna... Ať se na mě šéf a Honza Netolička nezlobí :)
Abych řekl pravdu, změně v překladu jmen bych si nevšiml (a to jsem ságu četl od května v kuse jen s drobnou přestávkou v létě), kdybych tu zmínku nezaregistroval (na netu a na konci knížky) a nikterak to mé čtení a výsledný dojem nenarušilo.
Spíše naopak, přijde mi to fajn a jsem rozhodně pro nadále jména překládat tak, jako tomu bylo v hostině.
Ale vzhledem k tomu, že mi angličtina nečiní problémy, tak pokud se autorka vrátí k původní verzi překladu, spílat jí nikterak nebuud =).
Vůbec celá Hostina byla postránce ediční naprostý kolaps...šílený množství pravopisných chyb (já je možná dělám taky, nicméně, já se neživím ničím, co je spojeno s českým jazykem:-), dokonce v mém vydání se jedná stránka dvakrát opakuje...děs