Jiní spisovatelé
Martin je lemra lína (omlouvám se všem, co si z něj udělali nedotknutelnou modlu), tak je možná čas pokecat i o jiných spisovatelích a jejich ságách. Vedle Zaklínače a Písně je mojí absolutní jedničkou série Malazská kniha padlých od Stevena Eriksona.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Podle mě je dobře, že tam je přítomný prvek náhody. Takhle si nemůže být nikdo jistý, jestli ho nesejme náhodně vržený oštěp nebo tak něco.
Jistí si můžeme být jedním. Sapérům nikdy nedojde munice...kupodivu:-))
Píše:
ivot máš jen jeden a to, o co jde, jsou schopnosti. Ne nějaký level, který z tebe automaticky dělá nesmrtelnou postavu. Prostě to tu není jako v DnD, kde máš vesničany a hrdiny na úplně jiném power levelu, prostě dýka stejně snadno krájí šlachy lidem i bohům.
Pokud jsme ovšem bohem či ascendentem, tak jsem na jiném levelu než obyčejní rolníci. Odlišují nás od nich například naše schopnosti. Postup na vyšší level je samotná ascendentace. Kupříklad naše rány, které by jiného zabili, se nám neuvěřitelně rychle hojí (viz. Karsa). Jinak to, že nejsou bohové supermani, je mi sympatické.
Prostě mi jen vadí, jak už jsem psal, že nejprve je postava vykreslována jako ničitel civilizací a pak mu vzdoruje v boji muž proti muži Karsa i Trull. Kdyby to byl nějaký bůh nebo mocný ascendent tak neřeknu, ale takhle mi to připadá divný.
Icarium se poslední dobou podle mě ještě docela ovládá, každopádně každý kdo se mu zatím postavil a přežil byl sám vynikajícím válečníkem, a navíc ty souboje většinou netrvaly moc dlouho.
I tak mi ale přijde Karsa jako protekční postava, stejně jako např. sapéři...
To Martin mi v tomhle ohledu přijde lepší..
Flanker.27 píše:
Mě se ze Zaklínače zpětně nejvíc líbily ty úplně první povídky, poprvé vyšly jako Stříbtrný meč, v novym vázanym vydání jako Poslední přání Nvm proc ale co jsem si povidal s lidma, kteri cetli zaklinace, vsem se libila Saga... Ses asi prvni, koho znam a ma radsi povidky... Ja nvm proc ale povidky mi prijdou dokonaly... Asi je to tim ze je to vic lidovy (trosku si mi asociuje Kytice) a Zaklinac je zde doopravdy zaklinacem (flakonky, stribrny mec atd). Saga taky nebyla spatna, ale mela svy mouchy a byo to moc natahnuty). Stejne tak pc hra... Kapitoly jako 1.predmesti Wizimy, nebo 4. Kapitola Vesnice za jezerem ( je tam jezerni Pana) mne uchvatily nejvic( ostatni kapitoly byli ale taky skveli...)
Hele prosim Malazskou knihu padlych uz jsem zahlidl taky u Talpressu muze nekdo poreferovat bez spoileru? srovnat s Pisni jak je na tom ... na co se zameruje atd ... diky
Mrkni se na ohlasy na Legii. ;-)
Jinak srovnávat to nehodlám, každá kniha má svoje pro i proti. Já osobně bych je hodnotil zhruba stejně. Píseň jde více do hloubky postav a Malazská kniha má promyšlený originální svět. Puč si ji třeba v knihovně, ale musíš pochopit, že spousta věcí vyjde najevo až v dalších dílech - Erikson ti odpovědi nedá na stříbrném podnose, spoustu jich musíš vyšťourat z náznaků. :-D
Jinak by mě ale někdy zajímalo,kolik může být takovému Amannasovi (Stínupánovi) let:)
Aktivní je. Třeba to plánování s Menandor a Mistrem Kápě v sedmém díle.
Podle mě je jeho nejlepší bvěc artušovská série(Zimní král,Ostrov mrtvých,Excalibur,Nepřítel boha).Ta podle mě představuje vrchol.Knížky o Utherovi mi připadají jako odvar z Artuše posunutý o 500 let dopředu.
Jinak, jak jsem tu tuhle někoho nachytal s tím, že "je to hotové" nebo něco takového, tak včera jsem byl podobně nachtán já. Wertzone, jeden z hodně aktivních bloggerů kolem IF, publikoval post It's done!!!. Na chvíli se mi zrychlil tep, ale nakonec se ukázalo, že samozřejmě nejde o TO, ale o jedno trochu menší to, i když se taky moooc těším. Jde o další díl ságy Patricka Rothfusse. Vyjít by mělo 1. března. On má trochu jiný způsob spolupráce s editorem a nakladatelstvím než GRRM, proto ta poměrně dlouhá prodleva.
Tak já se začal prokousávat Měsíčníma zahradama. A řeknu to takhle. Začal jsem před měsícem, jsem asi v půlce a zatim jsem přečet tři jiný knihy. Je to docela nápaditý, ale nějak mě to furt ne a ne pořádně chytnout.
Já to měl stejně. Nakonec jsem se zahradami prokousal a ke konci jsem z toho měl fakt dobrej pocit, že to za to stálo. Jen jsem nějak neměl chuť na další díl (bál jsem se, že budu muset podstoupit celý proces znovu) a spíš si říkal, že jsem zralej na to dát si zahrady znovu od začátku :-) Dopadlo to tak, že jsem na Eriksona od tý doby nešáh a to ho mám dokonce koupenýho (byl tehdy v levných knihách za hubičku).
Jo, trochu OT.
Docela zajímavej rozhovor s překladatelkou Tolkiena