Trest smrti - otázka
Keďže tu je veľa ľudí rozličných názorov a s dosť veľkým rozhľadom(áno, to bol kompliment), chcel by som sa spýtať istú otázku, ktorá ma trápi:
Je podľa vás možné zabezpečiť, aby človek vo väzení nebol za žiadnych prípadov ohrozením pre verejnosť(útek, plánovanie zločinov na diaľku, ak sa jedná o teroristov alebo mafiu) a ak nie, či existuje nejaká iná alternatíva, ako trest smrti. Teda vlastne, či je správne v niektorých prípadoch udeliť trest smrti.
Je podľa vás možné zabezpečiť, aby človek vo väzení nebol za žiadnych prípadov ohrozením pre verejnosť(útek, plánovanie zločinov na diaľku, ak sa jedná o teroristov alebo mafiu) a ak nie, či existuje nejaká iná alternatíva, ako trest smrti. Teda vlastne, či je správne v niektorých prípadoch udeliť trest smrti.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Želbohu ne vždy tomu tak je.
Lze říct, že takový člověk by nejspíš nedostal trest smrti ani v zemích, které ho mají. naopak, pokud by prokázal to zneužívání, měl by naději na trestu spodní hranice sazby (pokud by zabil jen toho otce).
Ale tvrdit, je někdo, kdo řeší své problémy, byť třeba velmi vážné, dvojnásobnou vraždou, není nebezpečný, je velmi odvážné :-)
Ani práce řadových vězňů nebude kdovíjak výdělečná. Jejím nejdůležitějším přínosem je, že si takový člověk zvykne na normální režim, což napomáhá jeho opětovnému začlenění do společnosti (na což se v případě doživotně odsouzených již z definice rezignovalo).
Vidět trest smrti čistě jako ochranu společnosti před konkrétním jedincem je podle mě zásadním nedoceněním jeho významu. To bychom zůstali pouze v rovině oné osobní zodpovědnosti. Jenže nemocná společnost prostě nebezpečná ivdividua produkuje průběžně a je nesrovnatelně pravděpodobnější, že nás zprovodí ze světa nějaký "nový" vrah (včetně propuštěných delikventů nižší šarže) než nějaký skutečně uprchlý. V roli přímé ochrany je tedy rozdíl v účinnosti oproti doživotí apod. minimální (byť stále ve prospěch trestu smrti).
Hlavní význam trestu smrti však vidím coby vyjádření jasného vztahu k určitým hodnotám a vůle tyto hodnoty ochraňovat se všemi důsledky. Tady nevidím (ani v teoretické rovině) žádnou alternativu.
Jinak pokud jde o činy typu "msta vůči společnosti", v naprosté většině případů jim předchází rostoucí agrese vůči okolí, pouze se nanajde nikdo, kdo by zasáhl včas. U nás např. loňský výbuch ve Frenštátě.
Zpráva o masakru v Norsku mě tenkrát zastihla v Hamburku v univerzitním prostředí, a mohl jsem tak sledovat reakce studentů z různých evropských zemí. Norsko se u mě celkovým přístupem dosti shodilo a srovnání s postupem Běloruska v záležitosti bombového útoku v Minsku, který se odehrál jen pár měsíců předtím, bylo jak pěst na oko. Nezůstala ani chvíle pochybností, kam svým přesvědčením a hodnotami patřím.