Hra o trůny 3×06 – Výstup - Ice & Fire
Hra o trůny 3×06 – Výstup - Ice & Fire
Tywin plánuje strategické spojenectví pro Lannistery. Melisandra navštěvuje Říční krajiny. Robb přistupuje na kompromis ke znovuobnovení spojenectví s rodem Freyů. Roose Bolton se rozhoduje, co učiní s Jaimem Lannisterem. Jon, Ygritte a divocí podnikají náročný výstup.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
@flanker.27 Mohla je vidět v plamenech.
Ale co mi na seriálu vadí docela dost, že z Robba dělají takového trotla, knižního bych za krále brala, ale než toho seriálového, tak to už radši Boltona ... :-P
A Gendry? Krom toho, že zas z Bratrstva udělali něco totálně jinýho, tak je celá tahle linka nesmysl. jestli opravdu nechtěli aby sešel z mysli, tak mu mohli přidat pár scén, když už se tak vyžívaj v novejch životních radostech Theona...
Tak, že to nejsou totální kraviny
Jako husiti jednou vytáhli oblejhat Křivoklát a prostě ho nenašli. To si troufám říct, že jsou Čechy menší než Západozemí a šlo o pevnej bod.
Vzhledem tomu, že celá ta scéna je založena kvůli R´hllorovi, tak by se to dalo vysvětlit jako "nadpřirozeno". Pokud tam šla z "vůle Boží", tak jí mohl Bůh ukazovat cestu (pro něj to bylo od jednoho kněze k druhému, jako bod A, bod B). Takže bych to asi zas tak nedramatizoval.
Osobně se hlavně podivuju nad těmi vojáky ve Stannisově zbroji.
Husiti to určitě přehnali s pitím :D
Na knížce mnohem větší úlohu v jejím vyznění mají charaktery postav, a z toho jaký ty postavy jsou, pramení, jak se chovaj. Tady jsou postavy úplně jiný, co občas a stále méně udělají něco, aby se to aspoň částečně podobalo tomu, co udělaly v knize, ale vůbec to nedává smysl díky tomu, jak jsou vypodobněný tady. Dal bych tak 4 postavy (z podstatnejch), co celkem odpovídaj knižní předloze, všichni ostatní jsou někde jinde.
Krom toho, vždyť celá sága je postavená relativně (na fantasy) uvěřitelně, kde se nějaký vyložený excesy proti logice a reálnejm možnostem moc nevyskytujou, zato seriál si takovejma dovymyšlenejma berličkama vypomáhá v jednou kuse.
Tak že by se z Jona dělal nějak velký pitomec se mi nezdá, spíš mi příjde že za to může psí herectví Kita Haringtona. No Robb, tam je možný že chtějí u lidí zmírnit ten šok, co by eventuelně mohl nastat. Jakoby chtěli upozornit že si za to zkrátka taky mohl sám. Tady ale uznávám, že je to přehnaný. Brynden, tam je taky pravda, že je zvláštní jak málo projevuje úctu svému lennímu pánovi. Stannis mi nepříjde jako zkurvená postava, jediný co mi vadilo byl jeho rozhovor s Mel když odjížděla, jinak v pohodě, a seriálový Tywin mi teda příjde taky vyhovující. Netvrdím že je to dokonalý, není, a ani být nemůže. Ale zkrátka mi to nepříjde jako takovej průser. Mohlo to být daaaleko horší.
To je úsměvné. Takže máme být jako rádi, že to prasí jen částečně místo úplně?
(Pomiňme, že to k tomu úplnému prasení nemá moc daleko.)
Jonova linka je tragická! A Robb se chová jako kretén (teda kréťan jsem chtěla říci)! Stannis a Tywin jsou mi jedno, protože je nemusím, ale zrovna Stannis je úplně někdo jiný než v knize a úplně zbytečně - prsa a klín CvH jsme už stejně viděli, tak proč?
Nejvíc asi rozhovor Olleny s Tywinem - jak se tam stírali , to bylo boží.
Pak Jaime, Brienne v žůžových šatiškách a Bolton - parádní herecký výkony, zábava, švih, překvapení.
Robb a Feyovci - to prostě vyplynulo z děje, moc se mi líbila kamera, osvětlení a celá ta místnost ve které se to setkání uskutečnilo, atmosféra.
Pak Arya, to bylo srdcervoucí. Je mí líto Gendryho, ale na druhou stranu jsem ráda že nezmizí v propadlišti GoT dějin a ještě ho uvidíme,
Výstup na zeď, dráma, napětí, Cliffhanger, nakonec ukončení jomantickým polibkem. Nu byla to trochu přeháňka, ale co, mé dívčí srdce zaplesalo.
Rozhovor Sansy a Lorase - to jsem si vzpoměla na svou pubertu, jak jsem nevěděla co mám říct klukovi svého srdce a tak jsem se jen culila :D
A proslov Malíčka o chaosu a řebříku, k tomu scéna s Ros a Sansou, to mě mrazilo.
Ano ano ano, můžete se vztekat, můžete nesouhlasit, ale já jsem nadšená =D
Ještě k výstupu na Zeď... sice bylo až úsměvné, jak se Ygritte s Jonem dramaticky zachránili, ale ten sentimentální konec se mi docela líbil. Byla to příjemná změna po všech těch useknutých hlavách, rukou, roztavených obličejích atd. na konci dílů...