Volby
Koho volit? Koho nevolit? a proč?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
@flanker.27: Jinak termín "zmatení klasického pražského voliče" je úsměvný i bez toho totální - já myslím, že nemá cenu zesměšňovat a dovolím si tvrdit, že spousta pravicových voličů velmi dobře ví, koho volí a proč (nevím, jestli bych si stejně byl jistý i u levicových, ale to už je o mojí nestrannosti)... a upřímně, KDU beru dlouhodobě jako reálnou alternativu, kteá je pro mě volitelná, ale zatím se (myslím) nikdy nedostala (v době voleb) na to důležité první místo. Jsem bez vyznání, přesto s restitucema souhlasím (se způsobem provedení méně, ale existoval někdy lepší návrh?). Zákaz potratů a antikoncepce... jako fajn to je asi otázka církve, ale těžko to bude chtít/zkoušet KDU prosadit byť jen do svých stanov, natož do zákonné formy...
Shrnuto a podtrženo - minimálně úryvek je nezvykle subjektivní, nicméněco se týče důvodů úspěchu, lze s ním poměrně souhlasit... Ovšem, jsou-li parlamentní volby o stranách-lidech tak 95%-5%, tak senátní volby spíše tak 50%-50% a zastupitelské spíš 40%-60% (moje osobní střelba od boku), takže to o dobrých kandidátech a slabých protikandidátech není až tak objevné a rozhodně to neplatí jen o KDU...
To je jako kdybych měl napsat smlouvu, ve které bych na někoho převáděl majetek, aniž bych jasně určil pravidla k určení toho převedeného majetku a jeho ocenění. Činnost oné komise, která určila konečnou hodnotu restitucí, je dost pofidérní, např. ocenění půdy bylo asi čtyřnásobné proti normální tržní ceně a to jsou jen odhady dle předpokládaných výměr majetku, o který se má jednat, protože materiály samé zveřejněny nebyly.
BTW udělat z církve největšího pozemkového vlastníka, kterým nikdy nebyla (forma vlastnictví nikdy nebyla taková, jakou se vlastnictví stalo nyní), není restitucí, ale zlodějinou.
Mimochodem, jaký je problém sepsat smlouvu typu A prodává osobě B vše, co se nachází unitř objektu O (v majetku A) a to za částku xyz? Ano, moc se dívám na TV a dávali tam Mistry aukcí - prostě když se na té ceně obě strany shodly...
Nebo hele Franto, zbyl mi nějaký materiál ze stavby - támhleta hromada cihel a dva pytle cementu v bůhvíjakém stavu - když si to zítra odvezeš a pozveš mě na dvě piva, je to tvoje...
Za druhé majetek nabytý restitucí bude v naprosto jiném právním režimu, než v jakém byl před rokem 1948, ale i před rokem 1918.(přičemž nejde jen o katolickou církev, ale vydává se majetek subjektům, které v rozhodné době vůbec neexistovaly).
Za třetí zákon nějaký majetek, který nemůže být vydán, oceňuje částkou, která má být poskytnuta jako náhrada, přičemž zákon sám vůbec postup stanovení náhrad neuvádí, jen částky (ani za jaký majetek).
Za čtvrté došlo k porušení rovnosti před zákonem, kdy pro církevní restituce byla užita jiná pravidla než pro ostatní restituenty (vydávání zemědělských nemovitostí) a šel dokonce za rok 1948. Což je mimochodem problém, protože zatímco restituce není sama o sobě základním právem a nelze ji vymáhat u soudu, pak odlišně stanovený nárok na ni ano. Tudíž třeba fyzické osoby by se mohly domáhat ochrany před diskriminací, protože jejich restituční nároky byly stanoveny mnohem úžeji.
Za páté vůbec do výčtu náhrad nebyly započítány náhrady již poskytnuté.
Za šesté opomíjí Náboženskou matici, což je veřejný fond zřízený již za Josefa II., určený ke správě majetku užívaného církvemi a náboženskými společnostmi (má právní subjektivitu stále) a správu majetku církví (všech) přenechává zcela římskokatolické církvi.
To tak ve stručnosti.
2) Ano, stejně jako se mění protistrana... Stárt není ani R-U, ani ČSR... ohledně neexistujících církví to vidím tak, že když je balík peněz a ten kdo je má obdržet (církve) řeknou "rozděl je podle současného počtu věřících", tak si myslím, že to mě i každéme nevěřícímu může být putna... a pokud toho Tonda využije, založí si jedaisty a přijde zadarmo k lizu, můžu mu maximálně závidět, ale je to o tom, že katolíci se nějaké části zřeknou, ne stát.
3) Neuvádí se v zákoně, no to ještě nic neznamená... já ten seznam v ruce neměl, ale jestli neexistuje, to nevím... ostatně "dostaneš tohle a zřekneš se dalších nároků" je stejně ne-výčtové jako "támhleta hromada cihel a dva pytle cementu v bůhvíjakém stavu"
4) Jako jo, taky problém v nerovnosti přístupu vidím... (na druhou stranu, ta nerovnost je i v načasování)
5) Jednak se velmi domnívám, že byly, jednak si protiřečíš... v bodě 3 tvrdíš, že postup stanovení částky není uveden, v bodě 5 si však jseš jist, že něco nezohledňuje...
6) A jakou má právní podstatu? De facto spravoval cizí majetek (církví), tak je přeci na církvích, jestli jeho služeb chtějí dále využívat a mají zákonem doloženo, že nemusejí... ale opět,... můj přístup je, že co je církví, není moje a může mi to být putna stejně jako otázka, jestli sousedův trávník seče Franta pro králíky, nebo Tonda na kompost...
- A krom toho, celou dobu se ptám, zda existoval jiný návrh, jak církevní restituce provést, nejen výkřiky typu "je to zlodějina a černoprdelníci stejně nic nepotřebujou a nezaslouží si ti" a "kradení peněz z kapsy pracujících občanů",...
Ad 2) Nástupní stát, to je právní kontinuita subjektu na stejné úrovni. Což opačně neplatí.
Ad 3) Neuvádí se v zákoně znamená, že zákon víceméně cucá ze vzduchu. Třeba katastrální výměry pozemků, k tomu existuje rozsáhlá dokumentace s přesnými údaji ke každé výměře. tady jde o miliardy a není k tomu vlastně nic.
Ad 4) Načasování - znovu odkazuji na to, že kompenzace probíhly dokonce několikrát, už v roce 1949 stát náhradou za zabavený majetek navýšil příspěvek na církve, ve vlně po roce 1990 byly vydány některé nemovitosti s tím, že víceméně "gentlemanskou dohodou" (chyba, že se to již tehdy nestalo zákonem) mezi Tomáškem a státem bylo dohodnuto, že to jsou poslední majetkové požadavky církve.
Ad 5) Zákon sám o tom nic neříká, ale tvůrci zákona jakékoli dříve poskytnuté náhrady ignorovali. Celá teze zákona vyjádřená v jeho úvodních ustanoveních je postavená na tom, že jde o první a jediné spravedlivé vyrovnání. Ostatně ani postup vydání nebo náhrady nijak nepočítá se situací, že by se cena nahrazeného majetku jakkoli upravovala o již poskytnutou náhradu. Prostě to součástí zákona vůbec není, zákon sám se tváří, že k ničemu takovému nedošlo.
Ad 6) Jenže on nespravoval majetek církví. To je ten největsí omyl týkající se tzv. restitucí, protože vlastně něco jako výlučný majetek církve vůbec neexistoval. Nebyl takový režim. Majetek užívaný církví byl považován za majetek veřejný a stát musel dávat vžy souhlas se způsobem užití či prodejem. Existoval majetek třeba kostelů, kostel byla forma právnické osoby. Ale ani tento majetek nebyl výhradně ve správě církevních osob, opět šlo o formu veřejného majetku, zpravidla se správou obce.
Zkrátka
- vrací či nahrazuje se majetek dle klíče, který není transparentní
- "navracením" nastává právní stav, který nikdy neexistoval
- k tomu dodávám, že dle mého nejde při přijetí zákona ani tak o církev, ale o lobbing skupin, které se takto dostanou k majetku (zejména pozemkům) tím, že poskytnou právní pomoc jednotlivým církevním institucím při podávání žádostí o vydání majektu/náhrad výměnou za to, že tento majetek bude následně převeden na další subjekt. Jeden takový případ mám hned pod okny. To je taky pikantní. Místní kláštěr podal žádost o vydání pozemků. Jde o zemědělskou nemovitost, podle zákona tak vydání musí schválit pozemkový úřad. Jenže během vyřizování žádosti se z ničehož nic změnil způsob užití pozemku na nezemědělský (přesto, že tam právě dozrávalo obilí) a tudíž jej bylo možno vydat ihned. Klášter pak pozemek obratem prodal místnímu developerovi. Tolik k "nápravám křivd".
Stát jednal s církvemi prostřednictvím institucí jako Lesy ČR a Pozemkový fond, které jsou zároveň ty instituce, které jednají o případných žádostech o vydání majetku. U vydávaného ani nahrazovaného majetku neexistuje veřejný soupis nemovitostí ani v jednom režimu. Neexistuje dokonce ani zákonem určený seznam dokumentů, které má církev či náboženská společnost předložit jako doklad o užívání majetku před rokem 1948. Předloží nějaký doklad a jeho relevatnost bude posouzena těmi samými lidmi, kteří rozhodli o ocenění onoho majetku, jehož seznam není zveřejněn...
Zkrátka skupina lidí si vymohla zákon, který jim samým dává pravomoc rozhodnout, zda daný majetek spadá do restitucí, jaká je jeho cena, komu ho vydají... Prostě príma kšeft.
Ti kteří měli při tvorbě onoho zákona zastupovat zájem státu (a tím jeho občanů) tak dle mého nečinili, politici, kteří zákon na tak chabém základě následně prosadili, rovněž ne.
Ad "účelem je správa části majetku římskokatolické církve" - no to je právě to, kdo tohle napsal. Buď jde o právní neznalost (jako si lidé pletou třeba zápůjčku a výpůjčku, i když jde o něco odlišného) nebo o záměrné matení.
K onomu starostovi - netvrdím, že se nefixluje jinde, ale tím nehodlám omlouvat pochybný převod více než 100 miliard korun, niž by bylo jasné jak byla tato částka vypočtena, jak církve mají dokládat vlastnictví, aniž by existoval soupis tohoto majetku. Několika lidem byly dány do rukou velmi vágní pravidla o tom, co a na základě jakých dokladů mají převádět.
Můj pohled v kostce je:
1) Byl majetek církvím zabaven? Byl.
2) Je správné aby se nějakým způsobem vrátil? Je.
3) Dělal někdo jiný něco proto, aby došlo k dohodě? Ne.
4) Bylo protřeba vyrovnání provést? Ano (krom morálního pohledu šlo i o blokovaný majetek, ú nějž nejasný majetkový vztah dělal problém - tady se nedá stavět, sem se nedá investovat do oprav, atd...)
5) Kdyby zákon v dané podobě neprošel, jaký by byl výhled? (tipuji, že dalších 5+ let by se nic nedělo a živila nenávist k církvím...)
6) Je zákon dokonalý? Ne, nemyslím si, že není ani skvělý, ani dobrý... ale pořád je lepší než nic. Ano, možná jsem pesimista, ale fakt můj pohled na českou legislativu je mizerný a mám trochu dojem, že člověk se s bídou dovolá práva a že by se dovolal spravedlnosti, to už musí být jo omyl...
Co je skvěle zákonem řešeno - zmíněné důchody (a to jsou stovky miliard ročně...), NOZ - namátkou manželství a přejímání dluhů o kterých dotyčný nemusí vědět, právě řešený rozpočet, zákon o dětských skupinách, který poprávu kritizují lesní školky?
Přijatým zákonem byl porušen princip rovnosti před zákonem a princip roku 1948.
Přijatý zákon nedává jasný výčet předmětného majetku, ani okruh dokladů přijatelných k prokázání jeho užívání.
Přijatý zákon vydává majetek subjektům, které v rozhodné době neexistovaly a opět tak nejde o restituce.
Přijatý zákon byl vytvořen skupinou lidí, která sama na základě tohoto zákona rozhoduje o tom, kterého majetku se týká a jakým způsobem má být prokázáno, že tento majetek je předmětem tohoto zákona.
Neplatí lepší něco než nic, neboť neexistovala povinnost, která by k tomu stát nutila, opačné tvrzení se nezakládá na pravdě. K "majetkovému narovnání" došlo dokonce již několikrát a proto i za předpokladu, že by církve na toto narovnání nárok měly, jde o "zaplacení zaplaceného".
Sorry, ale když jsem to četl, odřelo mi to jazyk (a vím, že taky nepíšu bez chych) :)
Ale ano, jsou věci nad kterými by člověk nejraději brečel,... ale český člověk se s tím holt většinou vyrovnává jinak. On ten Heydrichův výrok o "smějících se bestiích" nebyl mimo...
A stale je pre niekoho Zeman najlepsou volbou...ludi nepochopis.