Volby
Koho volit? Koho nevolit? a proč?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
... což ostatně dokážu i u Zemana - podotýkám, že v prvním kole jsem nevolil ani jednoho z postupujících a říkal si, že pokud postoupí alespoň jeden z nich, bude z koho vybírat - když postoupili oba, byl jsem z počátku "spíše pro Schwarzenberga", v závěru jsem byl nucen voli "jistě proti Zemanovi".
Jinak ano, je to ve valné většině o tom, co jsme komu schopni tolerovat a že když dva dělají totéž, není to totéž...
U Zemana mě napadá srovnání s jinou vajíčkovou postavou české politiky - podobně jako JP záměrně společnost polarizuje, ale na rozdíl od něj má tu drzost tvrdit, že je "Sjednotitel"... Jasně, mám "pravicové" názory, takže levice není úplně můj šálek čaje,... ale JE to o lidech, Paroubek byl pro mě "na kartu", Sobotka jako premiér působí za rok ve funkci celkem OK.
----------
PS1: ten argument je na hraně - z hlediska instituce je zásadní otázka "jak se zachovala jako celek", ne co si mysleli jednotlivci, z hlediska jednotlivců je zásadní, jestli a co dělali, a ne, co si mysleli při konání dle rozkazů (pro srovnání např. Paul Thümmel)
PS2:"Tak proč prostě nepoužívají pojem násilí?" - protože "někdo" (a nechám se poučit, já to v poslední době poprvé zaslechl od Zemana, tady možná neznám kotext) použil blbý termín "masakr". Jinak celý kolotoč okolo slova "masakr" řadím do kolonky nedůležitých.
PS3: Zcela se shodujeme v tom, kde srovnáváš Albertov s MMF a SB. Tedy, že je nesrovnatelné...
Za nejsmutnější situaci beru, když se někdo navenek profiluje jako zastánce liberálních hodnot, a pak není přitom schopen tolerovat cizí politické názory. Pro upřesnění, myslím politické názory ostatních občanů, vykonavatel veřejné funkce nemá takovou svobodu vyjadřování se na veřejnosti, jako zbytek občanů.
Ad téma Zima - začni prosím tím, že srovnáš tyto dvě věty popisující otevřený dopis Zimovi:
a) Svobodná demonstrace proti svobodnému vyjádření názoru (Tuším, že Flanker)
b) Svobodná demonstrace proti svobodně vyjádřenému názoru (já)
Shrňme premisy z kterých vycházíme (já dal odkaz na článek, takže pokud něco nesouhlasí, pošli odkaz na jiný, který podporuje tvůj názor)
1) Zima tam na setkání nebyl jako "občan Zima", ale jako "rektor UK Zima"
2) nejednalo se o výzvu k odstoupení, pouze o otevřený dopis kritizující jeho výrok/názor
3) cílem bylo říci panu Zimovi "nesouhlasíme s tím, co jste řekl / jak jste se v danou chvíli zachoval" nikoli "nechceme, aby jste nás dále reprezentoval" (to je ta teze o požadavku o odchodu z funkce, kterou jsem v tom nenašel, ale už jsem psal, že si rád přečtu celé znění OD, když jej sem někdo linkne), nebo dokonce "nechceme aby jste vy/kdokoli směl mít/vyjadřovat svůj názor" tak jak to popisuje teze a).
Rozdíl mezi tezemi a) a b) je v tom, proti čemu se otevřeným dopisem akademici ohradili - teze a) říká, že se ohradili proti tomu, že svůj názor může mít/vyjádřit, teze b) říká, že se ohradili proti názoru. To, co popisuje a) je sice zákonné, ale neomluvitelné, protože je to (podobně jako za Hitlera) ukázka, jak se demokratickými postupy lid o demokracii připraví, to co popisuje. Naopak b) je naprosto v pořádku, myslet a projevovat si můžu o cizích názorech a projevech cokoli... ne však upírat mu právo názor mít a projevovat.
„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci." To je oblíbená věta, kterou Zeman prohlásil v Astaně (není pochyb, že ji doopravdy pronesl)
Sám pojem finlandizace NATO vylučuje, ikdyž se dá tento pojem vyložit různě. Vysloveně na otázku o Nato řekl, že souhlasí s názorem Frank-Waltera Steinmeiera (německého ministra zahraničí). Ten řekl, že vstup do NATO je záležitost několika generací.
Naproti tomu Finsko si pomohlo houževnatým odporem, kdy si Stalin v roce 1944 nakonec spočítal (navzdory své osobnosti uměl být docela pragmatik), že jednodušší bude se nějak dohodnout než plýtvat cennými silami. Takže došlo k uzavření příměří s těmi politickými podmínkami - kromě těch politických třeba i tou, že Finsko muselo zajistit stažení německých vojsk ze svého území - a protože to nedělali dle mínění Finů dost rychle, došlo nakonec k docela regulérní válce i mezi Finskem a německými jednotkami na jeho území - to proto, že se Finsko opravdu snažilo podmínky dodržet,a by nezavdávalo SSSR záminku k nějakému tomu přátelskému vstupu.
Ovšem ta závislost Finů na Moskvě podle mě nejde definovat jako "naprosté podřízení se". Spíš to bylo podobné režimu, kterému se ve správním právu říká "oznamovací povinnost". V porovnání s ostatními zeměmi OSY na tom myslím bylo po válce Finsko co do nezávislosti nejlíp.
Co se týče Ukrajiny, tam je podle mě primárně špatně to, že se, s přispěním pochopitelně i Ruska, ale i EU a samotného nového kyjevského vedení, vmanévrovala do situace buď jedno nebo druhé a nic mezi. Přičemž odmítnout jedno znamená automaticky přijmout bezvýhradně druhé - tak to rozhodně vnímají všichni, EU, Ukrajina i Rusko. To je principiálně ěšpatně, ale i když zmiňuju, že Ruska na tom svůj podílmá, tak dle mého není ani hlavní ani rozhodující. Znovu si zopakovat ty kroky, které po převratu byly provedeny - zákaz ruštiny, jednoznačná a okázale demonstrovaná orientace jendím směrem vyloženě ve stylu "teď vám ukážeme" atd. Ve skutečnsoti z toho, co skutečně opravňovalo demonstrace, nebylo až na politickou likvidaci Janukoviče provedeno prakticky nic. Oligarchové jako Kolomojský nebo Pinčuk dál ovládají podniky nebo média, někteří jako Porošenko jsou navíc předními představiteli země. Jen se trochu zatřáslo s košíkem a věci se dostaly do těch "správných" rukou (a třeba Porošenkovy dobrovolnické prapory přebírají kontrolu nad energetickými uzly).
Popravdě za daných okolností by možná Ukrajině prospělo něco jako "nucená správa", kdy by plnila přípazy EU, pokud do ní skutečně vstoupí, jenže ty se budou omezovat na nějaká byrokratická nařízení zdaleka, a spíš se budou nynější mocní třást na další přerozdělování.
Pokud jde o ten průmysl. tak například Antonov. Takový Antonov 70, perspektivní moderní transportní letdlo, kdo nejvíc hází klacky pod nohy rozjetí jeho sériové výroby. Snad Rusko? Ne, Boeing a Airbus, podobně jako tomu bylo v 90. letech u nás.
Výsledek? Za každých okolností to s ukrajinskou nezávislostí v oblasti nezinárodní politiky nevidím dobře, popravdě si ani netroufnu říct, co je menší zlo.
Celkem mě teď překvapila dohoda Ruska s Tureckem coby náhradním příjemcem plynu namísto South Streamu, nejsem sto odhadnout, jestli ke stavbě plynovodu do Turecka skutečně dojde, jestli to není jen vyjednávací taktika, jestli tím dávají najevo postoj "tak si ukrajinský tranzit užijte i nadále" (mimo Německa, které už je zásobované přes Nord Stream - btw je zajímavé, že dle nedávného výzkumu 40 % Němců je ohledně Ukrajiny na Putinově straně, zda je v tom souvislost nedokážu odhadnout) vůbec co bude za rok za dva.
Tvrzení o základně Američanů na Krymu působí dost jako blábol. Americká vojenská strategie počítala s posilováním v oblasti Pacifiku, kde byly předpovídány nové konflikty mezi Japonskem, Čínou, Ruskem, Koreou a dalšími menšími zeměmi kvůli konfliktům v územních nárocích. U těch 40% Němců, jsi si jistý, že podporují Putina, že to jen není, že nesouhlasí s politikou EU vůči Rusku. To je totiž velký rozdíl. Viz demonstrace 17 listopadu a tvrzení některých organizátorů co všechno všem těm demonstrantům vlastně vadilo.
Zpátky ke Krymu, pokud se podíváš na provedení operace Ruskými silami, je jasné, že měli obsazení Krymu připravené. Jestli ho chystali konkrétně na zmíněnou dobu, nebo jen využili příležitosti, je otázka. Putin byl však očividně Krym připraven obsadit dříve nebo později, což je tvrzení, kterému nahrává i jeho následná argumentace do dnešních dnů.
To beru.
@Ugla
To vše je velmi zaujaté, až propagandistické.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Docent-Robejsek-My-Zapad-nemame-silu-ani-hodnoty-ke-spaseni-sveta-Tak-se-nevyvysujme-nad-druhe-Neverte-ze-Zeman-nici-nasi-povest-347545