Kecáliště

Amaroun

Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....

Jay

Tak mě napadá... dočetl jsem se, že ten policejní zátah, kdy čapli Langera má jméno VIDKUN.
Netušíte náhodou někdo, jestli to je nějaká zkratka, nebo podle Quislinga (pokud jo, tak za výběr jména akce tleskám... ačkoli nemám iluze, že by většina zasahujících policistů tušila "vo co gou")?

sfik

Víte kde se rodí všichni Slováci....?

V Hlohovci, protože tam je Slovakofarma

:D dnes jsem slyšel, dnes pobavil :D :D

Dreamer

Kdo si taky užívá podzimního počasí? My už měli i dva zamlžené dny a ten krásný déšť a pošmourná obloha, áách a listí je čím dál barevnější :dance:

Gepeto

@Dreamer Jesenné počasie som mal rád, keď som počas neho moc nevychádzal von :D Teraz keď obchvíle behám sem a tam mi začína trošilinku liezť na nervy. Ale stále lepšie ako leto.

Dreamer

@Gepeto mně se strašně líbí v lese, když padá mlha nebo trochu mrholí a všude na zemi je spadané listí :)

Gepeto

@Dreamer A blato =D
Problém je, že ja sa ďaleko do lesa asi nedostanem, takže pre mňa nejaká plocha so stromami vyzerá takto:


EDIT: Ale inak tá atmosféra je skvelá

flanker.27

@Gepeto Super :applause:

Dreamer

Tak to mám štěstí na pěkné lesy v blízkém okolí, bahnu a dešti lze samozřejmě přizpůsobit oděv a obuv, a zabahněné hadry a boty se oklepou a očistí, to mi za to stojí :D



Mně se to holt takhle líbí víc :)

CervenKa

@Dreamer Zcela souhlasím, kdybych neměla rýmu a víkendové pracovní povinnosti, taky jdu... no aspoň do parku. Ale i tak jsem cvok, chodím bez deštníku, vykláním se z okna a dýchám ten sychravý vzduch... a pak se divím, že mám rýmu :D

MonteKarstark

Nejlepší je chladný, větrný a nedeštivý podzim. Když z nebe padá už čtyři dny v kuse voda, tak je to na prd.


Stejně se ale víc těším, až to Persefona zabalí a venku zavládne Skadi :twisted:

Lara

Tak já můžu obojí, neděštivý a velice větrný podzim jsme tu měli teda dlouho, už bylo sucho jak prase, tak jsem ráda, že konečně začalo pršet. Jinak nevím, jak bych do toho "betonu" na zahradě něco sadila. A pak bych prosila kvůli vyváženosti stejný počet arktických dní (se sněhem), jako bylo tropických v létě. :twisted:

Krisa

A já už se těším na květen, až bude zase hezky teplo.
Nebaví mě se oblíkat a nevím, do čeho oblíkat.
Už jen půl roku...

Dreamer

@CervenKa přesně, taky miluju ten čerstvý vzduch a nechávám si pršet na hlavu, když to jde, akorát pak vypadám jak utopená krysa myš :-D

Gepeto

@Krisa Pri súčasnych zmenách počasia si asi myslela : Už sa teším na december, kedy bude zase teplo :D

sfik

Dneska ráno to u nás na jihu čech smrdělo moc zimou. Pára od huby a při nádechu to už pěkně zatahalo za frňák. Ale dokud neškrabu auto tak je mi to fuk :)

Jitka

Ja mam sychravy podzim rada, lidi nastydnou, mam pak v praci co delat :-)

Tyrion Lannister

Jay napsal(a):

Tak mě napadá... dočetl jsem se, že ten policejní zátah, kdy čapli Langera má jméno VIDKUN.
Netušíte náhodou někdo, jestli to je nějaká zkratka, nebo podle Quislinga (pokud jo, tak za výběr jména akce tleskám... ačkoli nemám iluze, že by většina zasahujících policistů tušila "vo co gou")?

Vidkun byl nacistický kolaborant, alespoň takhle nějak to psali v novinách.

Jay

@Tyrion Lannister: Dík. Vím, kdo je byl Vidkun Quisling (poměrně neobvyklé jméno, tak se dobře pamatuje)... Netušil jsem (a nedohledal jsem), jestli to je podle něj, nebo jestli se z nějaké zkratky náhodou nesešla tahle kombinace...

svoa00

http://www.novinky.cz/koktejl/382307-vtipna-reklama-nabada-k-plozeni-deti.html

Jen mě tak napadlo, že do tohle zní spíš jako něco, co by vymyslel Čech spíš než Dán. Udělejte to pro svou mámu! =D

Vena

Vytahnu skoro rok stare tema :) (nemuzu si pomoct, je to fakt zajimave)

@Jay Nevim, jestli pomatujes, jak jsme se tady bavili o tvorbe penez pres bankovni system. Tvuj posledni prispevek je tady. Ja jsem nakonec uznal, ze mas pravdu, ze tedy banky penize nevytvari, protoze kazda pujcka je vyvazena dluhem. Od te doby jsem cetl nejake materialy o monetarni politice a docela se divil, ze v podstate vsechny materialy tomu opravdu rikaji "tvorba penez" coz je trosku v rozportu s tim, co jsi tvrdil ty. Povazoval jsem to ale vzhledem k povaze materialu (vsechny byly v podstate pro "makroekonomii 101") za pouhe zjednoduseni. Dneska jsem ale narazil na publikaci Bank of England, ktera vysvetluje, jakym zpusobem se v moderni ekonomii tvori penize, a opet jsem narazil na to, ze banky penize svoji aktivitou tvori. Takze tady par citaci z publikace BOE:

In the modern economy, most money takes the form of bank deposits. But how those bank deposits are created is often misunderstood: the principal way is through commercial banks making loans. Whenever a bank makes a loan, it simultaneously creates a matching deposit in the borrower’s bank account, thereby creating new money.

Co je jeste zajimavejsi je toto:

One common misconception is that banks act simply as intermediaries, lending out the deposits that savers place with them. In this view deposits are typically ‘created’ by the saving decisions of households, and banks then ‘lend out’ those existing deposits to borrowers, for example to companies looking to finance investment or individuals wanting to purchase houses.

In fact, when households choose to save more money in bank accounts, those deposits come simply at the expense of deposits that would have otherwise gone to companies in payment for goods and services. Saving does not by itself increase the deposits or ‘funds available’ for banks to lend. Indeed, viewing banks simply as intermediaries ignores the fact that, in reality in the modern economy, commercial banks are the creators of deposit money. This article explains how, rather than banks lending out deposits that are placed with them, the act of lending creates deposits — the reverse of the sequence typically described in textbooks.(3)

Takze banky neberou penize z depozit, ale vytvareji pujcky (a tedy zaroven i depozita, cili penize) podle toho, jak uznaji za vhodne.

A dal:

While the money multiplier theory can be a useful way of introducing money and banking in economic textbooks, it is not an accurate description of how money is created in reality.
Rather than controlling the quantity of reserves, central banks today typically implement monetary policy by setting the price of reserves — that is, interest rates

Coz v podstate znamena, ze mnozstvi penez, ktere banky vytvori, neni kontrolovane povinnymi minimalnimi rezrevami, ale uroky, ktere ovlivnuje centralni banka (operacemi na otevrenem trhu, podle CNB).

Ono co jsem to tak pochopil, tak vsechny penize (jak depozitni, tak hotovostni) jsou jak aktivum, tak pasivum. Takze kdyby clovek od vsech penez odecetl dluh, tak by dosel k nule. Kdybych tedy rekl, ze banky penize svoji cinosti nevytvari, tak bych v podstate tvrdil, ze zadne penize neexistuji, protoze vsechny penize v moderni ekonomii jsou vytvorene bud pujckou kde pujcuje bud komercni banka zakaznikovi, nebo centralni banka komercni bance. Zajimave.

Kazdopadne je treba ale podotknout, ze uvedeny zdroj se trosku dotyka nekterymi svymi tvrzenimi MMT coz je pomerne kontroverzni teorie. Na druhou stranu v tomto ohledu (ze banky vytvari penize tvorbou depozit, nikoliv pujcovanim z depozit) souhlasi FED (1, 2), ECB, BIC i IMF. Tak jako tak, co jsem to tak pochopil (z diskuze na internetu, nedokazu v tomto ohledu najit zdroj), tak i Money Multiplier Theory tvrdi, ze penize jsou tvoreny z nejvetsi casti bankovnim systemem (pujcovanim depozit).

Dam tady jeste zaver te BoE publikace:

This article has discussed how money is created in the modern economy. Most of the money in circulation is created, not by the printing presses of the Bank of England, but by the commercial banks themselves: banks create money whenever they lend to someone in the economy or buy an asset from consumers. And in contrast to descriptions found in some textbooks, the Bank of England does not directly control the quantity of either base or broad money. The Bank of England is nevertheless still able to influence the amount of money in the economy. It does so in normal times by setting monetary policy — through the interest rate that it pays on reserves held by commercial banks with the Bank of England. More recently, though, with Bank Rate constrained by the effective lower bound, the Bank of England’s asset purchase programme has sought to raise the quantity of broad money in circulation. This in turn affects the prices and quantities of a range of assets in the economy, including money

Zajimalo by me, jaky mas na to nazor.

Jay

@Vena: Nevím, jestli to řeknu lépe, ale - když ti zemědělec prodá na jaře právo na podzimní odkup 100kg brambor za cenu xyz (tj. opci), tak tím samozřejmě ty brambory nevzniknou, ale ty bys na základě toho měl mít "jistotu", že ty brambory za cenu xyz na podzim dostaneš - ať už je zemědělec vypěstuje, nebo nikoli (a to přesto, že v případě neúrody ti je bude muset zemědělec nakoupit odjinud, klidně za 2xyz).
Ve finančním prostoru je to podobné - až na to, že monopol na "výrobu" má stát přes ČNB a až na to, že ČNB (dříve MF) dohlíží na stabilitu bank (sleduje, že těch 2xyz bude mít), tedy jistým způsobem garantuje, že banka má zdroje na to, dostát svým závazkům.
S tím splacením všech půjček je to trochu složitější, protože v tom hraje roli něco jako nominální cena, současná ceny, úroky, poplatky a penále. Při nulových úrocích a poplatkách by banky nemohly fungovat, protože by neměli z čeho financovat svůj provoz a zaměstnance. Peníze jsou pak jen prostředek směny, a něco v čem vyjadřuji hodnotu majetku, tedy, když splatím a mě budou zaplaceny všechny dluhy, tak budu mít byt, dvě krávy, auto a hromadu papírků (stejně jako můžu mít de facto totéž teď) a cokoli z toho mohu směňovat. Když se kráva otelí či vydělám prachy, tak zvýším svůj majetek, když kráva chcípne, můj majetek tím poklesne...
Jinak například: "Most of the money in circulation is created, not by the printing presses of the Bank of England, but by the commercial banks themselves: banks create money whenever they lend to someone in the economy or buy an asset from consumers...
říká, že peníze v OBĚHU nejsou tvořeny jen těmi, které jsou fyzicky vytištěny, ale i řekněme "virtuálními" (drtivá část se platí elektronicky), ale to neznamená, že by nebyly kryté - jsou kryté smlouvami, na jejichž základě banka někomu půjčí, jsou kryté penězi, které má banka "k dispozici na pobočkách (10%)", jsou kryté základním kapitálem banky, jsou kryté budovami, a jiným majetkem (umělecká díla atd).
Navíc zaměňuješ "vznik peněz/hodnoty a peníze "v oběhu", což je mimochodem hrozně špatně specifikovatelná (možná nespecifikovatelná) veličina (ne, že by v tom byly ty články nevinně)- kdy jsou podle tebe 2kč v oběhu - A)když slepice snese vajíčko, B) když jej daruji, C) když jej ten někdo prodá, D) když si utržené peníze uloží na účet, E) když z účtu zaplatí v papírnictví, nebo je musí vybrat a zaplatit hotově? F) když majitel papírnictví tu dvoukorunu zakope v truhle na zahradě? Zatímco jediná hodnota, která tu vznikne je to snesené vejce, o peníze "v oběhu" myslím, že tvoří tak ta dvoukoruna a i u té v bodech D a F pochybuji. Proto bych řekl, že tím, že ti půjčím stokorunu, kterou bych jinak měl ve štrozoku, proti úpisu, který ji tam nahradí a ty za ní něco nakoupíš, tak to znamená, že je v oběhu (ač z toho a priori nevznikne hodnota, stejně jako nezmizí, až mi tu stokorunu proti úpisu vrátíš) a tomu banky rozhodně depozitem a půjčováním napomáhají. How simply, dear Watson.

Vena

@Jay

Nevím, jestli to řeknu lépe, ale - když ti zemědělec prodá na jaře právo na podzimní odkup 100kg brambor za cenu xyz (tj. opci), tak tím samozřejmě ty brambory nevzniknou, ale ty bys na základě toho měl mít "jistotu", že ty brambory za cenu xyz na podzim dostaneš - ať už je zemědělec vypěstuje, nebo nikoli (a to přesto, že v případě neúrody ti je bude muset zemědělec nakoupit odjinud, klidně za 2xyz).

Ja si myslim, ze porovnavat penize s bramborami neni dobry napad. Penize maji proste mnohem abstraktnejsi vlastnosti a myslim si ze oba souhlasime s tim, ze se daji vytvorit z niceho, coz o bramborech neplati.

Ve finančním prostoru je to podobné - až na to, že monopol na "výrobu" má stát přes ČNB a až na to, že ČNB (dříve MF) dohlíží na stabilitu bank (sleduje, že těch 2xyz bude mít), tedy jistým způsobem garantuje, že banka má zdroje na to, dostát svým závazkům.

Dobre, takze ty to beres tak, ze jedine, co lze povazovat za penize, jsou rezervy (coz tedy pochybuju, ze jsou jenom ciste fyzicky vytistene penize, ale velka vetsina budou proste jenom cisla v PC), ktere spravuje CNB. Asi docela chapu proc, ale prijde mi, ze je takova definice v dnesnim svete nedostacujici. Co mi na tom prijde problematicke je to, ze potom nemuzes uplne rict, kolik penez mas na ucte, protoze neurcitelna vetsina z nich proste kryte rezervami nejsou. Dalsi problem je, ze centralni banka muze tyto rezervy libovolne navysit, kdy se ji zachce. Viz QE (quantative easing) v USE a nakonec i v Eurozone.

říká, že peníze v OBĚHU nejsou tvořeny jen těmi, které jsou fyzicky vytištěny, ale i řekněme "virtuálními" (drtivá část se platí elektronicky), ale to neznamená, že by nebyly kryté - jsou kryté smlouvami, na jejichž základě banka někomu půjčí, jsou kryté penězi, které má banka "k dispozici na pobočkách (10%)", jsou kryté základním kapitálem banky, jsou kryté budovami, a jiným majetkem (umělecká díla atd).

Ja nerikam, ze nejsou kryte. Ale jak sam rikas, tak je staci kryt "smlouvami, na jejichz zaklade banka nekomu pujci", aby mohly vzniknout

Proto bych řekl, že tím, že ti půjčím stokorunu, kterou bych jinak měl ve štrozoku, proti úpisu, který ji tam nahradí a ty za ní něco nakoupíš, tak to znamená, že je v oběhu (ač z toho a priori nevznikne hodnota, stejně jako nezmizí, až mi tu stokorunu proti úpisu vrátíš) a tomu banky rozhodně depozitem a půjčováním napomáhají.

Pravda, muzes to tedy brat tak, ze pujcky pouze "vraci" penize do obehu, a tedy zadne penize nevytvari. Asi si tady docela dost hrajem s definicemi a musim uznat, ze tvoje striktnejsi definice ma neco do sebe, nicmene snad vsechny zdroje, ktere jsem cetl, pouzivaji uvolnenejsi definici, o ktere mluvim ja, viz BoE:

Whenever a bank makes a loan, it simultaneously creates a matching deposit in the borrower’s bank account, thereby creating new money

Jay

@Vena: Nene, brambory jsou dobrý příklad... Vem si, že založím družstvo, ale nebudu mít co zasadit. Tak nabídnu, že za každou bramboru, kterou mi půjčíš ti dám papírek, že ti dlužím dvě brambory. Ten papírek rozhodně žádné brambory nevytvoří a ostatně sám od sebe má cenu jen toho, že mi budeš věřit, že ti na jeho základě ty brambory dám... A věř tomu nebo ne, po krátké době nastane situace, kdy já nebudu mít žádné brambory (všechny zasadím) a ty budeš mít papírky, kolik ti jich dlužím. a do jejich splatnosti se snad urodí... (to hlídá ČNB, že se "snad" urodí).
Ano, centrální banka může navýšit objem peněz (ať tiskem, nebo přes "virtuální čísla"), ale to už je centrální banka a tedy jiný případ - emise měny totiž může zahýbat s hodnotou měny, inflací a podobnýma věcma, které nastávají-li skokově, jsou poměrně nepopulární, protože tím snížím "hodnotu těch již vydaných", což apriori zasáhne obyvatele "mojí" země a pak se nebudu moct divit, když se budou sichrovat tím, že úspory budou raději držet ve zlatě a jiných komoditách, což samozřejmě poškodí možnosti centrální banky trh ovlivňovat.
Konečný citát pozměním - kdykoli banka sjedná dluh, provede jen obchod spočívající v tom, že za peníze, které jí byly svěřeny nakoupí úpis, kterým se věřitel zavazuje, že tolik a tolik peněz splatí. Stejně jako když si uložím peníze do banky, ta je prostě "nesežere", ale přijme ode mě peníze za závazek, že mi je dle dohodnutých podmínek vrátí.
Jinak odpověz si sám, jestli můžeš mít banku, která klientům "jen půjčuje". Já myslím, že ano, ale nevyhneš se tomu, že buď musíš mít dostatečný vlastní kapitál, nebo se nevyhneš tomu, aby sis někde ty peníze půjčil (dluhopisy). Jinými slovy banka "Já první" nemůže říct ČS, aby Frantovi připsala 10.000.000, protože potom ČS přijde a řekne "zaplať Ševče".

svoa00

http://www.novinky.cz/domaci/385673-syrska-rodina-s-nemocnym-ditetem-se-nechala-specialem-dopravit-do-prahy-pak-utekla-do-nemecka.html

Ale ne, to je překvapení! =D Je teda prozradím tajemství, totiž že do Reichu zmizí všechny ty převezené rodiny, akorát ty ostatní jsou chytřejší a počkají, až jim na náš účet vyléčíme děti (aniž by tu požádali o azyl, samozřejmě), než aby mrznuly ve stanu v Merkelandu. Bude pak to, co si o těch lidech Češi myslí - o jejich motivacích, přínosu a úrovni - pořád předsudek? A taky by mě zajímalo, jestli když má teda Česko v uprchlických táborech pověst nenávistné země, vědí o stovkách spálených ubytoven v zaslíbené zemi v tomhle roce, nebo - a teď přijde šok - slyší, co chtějí slyšet, a příslib prachů a všeho zdarma je důležitější než bezpečnost jejich i jejich dětí.

Vena

@Jay

Nene, brambory jsou dobrý příklad... Vem si, že založím družstvo, ale nebudu mít co zasadit. Tak nabídnu, že za každou bramboru, kterou mi půjčíš ti dám papírek, že ti dlužím dvě brambory. Ten papírek rozhodně žádné brambory nevytvoří a ostatně sám od sebe má cenu jen toho, že mi budeš věřit, že ti na jeho základě ty brambory dám... A věř tomu nebo ne, po krátké době nastane situace, kdy já nebudu mít žádné brambory (všechny zasadím) a ty budeš mít papírky, kolik ti jich dlužím. a do jejich splatnosti se snad urodí... (to hlídá ČNB, že se "snad" urodí).

No ale ten papirek muzes pouzit jako penize, tj. od nekoho si tim neco koupit. Ve skutecnosti si teoreticky muzes neco koupit za ty brambory, co ti nekdo pujcil. V tom jsou penize pomerne unikatni, muze jejich roli plnit uplne cokoliv, nemusi to byt vubec jenom to, co spravuje CNB.

Ano, centrální banka může navýšit objem peněz (ať tiskem, nebo přes "virtuální čísla"), ale to už je centrální banka a tedy jiný případ - emise měny totiž může zahýbat s hodnotou měny, inflací a podobnýma věcma

Coz muze i "vznik" penez v bankovnim sektoru vytvorenim pujcek. Kdyz centralni banka zahybe urkovymi sazbami, proc myslis, ze to muze zpusobit inflaci nebo deflaci? Cim vice je uver dostupny (tj. cim nizsi je urok), tim vetsi je (ceteris paribus) inflace, nebo ne?

kdykoli banka sjedná dluh, provede jen obchod spočívající v tom, že za peníze, které jí byly svěřeny nakoupí úpis, kterým se věřitel zavazuje, že tolik a tolik peněz splatí.

No jak jsem psal vyse, toto se zda byt docela rozporuplne. Podle BoE, FED, ECB etc. to funguje obracene, a tedy pujcky vytvari depozita, ne naopak. Ale na tom az tak nezalezi, tak jako tak muze ten, co si pujcil, jit neco z pujcenych penez koupit. Coz muzou udelat vsichni, co maji u te banky penize. Ano, v takovem pripade by banka mela problemy s likviditou, nicmene stat by pravdepodobne prisel a bance pomohl, viz QE, ELA etc.

Jinak odpověz si sám, jestli můžeš mít banku, která klientům "jen půjčuje". Já myslím, že ano, ale nevyhneš se tomu, že buď musíš mít dostatečný vlastní kapitál

Teoreticky nemusis mit nic, ani vlastni kapital, ani rezervy. Minimalni pozadavky na rezervy uz se docela prestavaji pouzivat (v treba Australii a Svedsku vubec nejsou, pokud se nepletu) a pozadavky na kapital sice porad existuji, ale pouzivaj se jako monetarni nastroj, pokud by se snizily na nulu, tak by jsi teoreticky mohl zalozit banku, ktera jen pujcuje z niceho.

Tull

Zdravím, nevíte náhodou někdo jak to je s kalendářem 2016, zda se dá někde v ČR sehnat? Koukala jsem na nabídku Talpresu a nikde ho tam zatím nevidím... :/

Nevada

@Tull http://www.talpress.cz/shop/produkt/478-song-of-ice-and-fire-2016-calendar.html?katID=

Tull

Díky!! Jsem slepá asi :D

Jay

@Vena: Nojo, když si oba sepíšeme papírek, že tenhleten má cenu 100 Jaykorun a 100 Venakorun a vyměníme si je s tím, že mají cenu běžné stokoruny, tak rozhodně žádná hodnota, "kterou by to bylo kryté" nevznikne, obchodovat s tím můžeš maximálně tak mezi lidmi, kteří mě znají a tomu papírku věří... a nic proti tobě, ale ČNB bude zjevně považována za serióznější instituci než my oba dva dohromady a její stokoruna bude likvidnější... :o)
Já jsem psal, že inflaci může způsobit emise dalších bankovek (reálných i virtuálních) - jako u všeho je to tak, že čeho je na trhu moc, to má nižší hodnotu než to, čeho je málo (neúroda a nadúroda brambor jako tahák)... o úrokové míře jsem nemluvil,... a myslím, že se mýlíš :o) - větší inflace je spjatá s vyššími sazbami úroků (teď je minimální inflace i sazby úvěrů) (tady si úplně nejsem jist v jakém směru jde kauzalita, nejspíše oboustranně).
Když udělají všichni (ani ne všichni, ono stačí třeba 20%) to, že si od banky "vyberou", tak se tomu říká RUN na banku a ten dokáže celkem spolehlivě položit jakoukoli (sebestabilnější na základě Basel II nebo jak se to jmenuje), protože poté, co dojdou peníze prostě nemůžou začít místo peněz dávat úpisy a nemovitosti, jimiž má ty vklady kryté..., takže je bude muset prodávat pod cenou.
O tom, jestli stát přijde a pomůže (respektive, jestli by měl přijít a pomoct) je celkem diskutabilní, nicméně na základě toho, že je ta banka pod dozorem ČNB myslím, že by stát měl v takovém případě garantovat odkup pasiv za tržní cenu... ale tohle je ode mě laický pohled, tady jsem už na tenkém ledě.
No, jestli si myslíš, že nemusíš mít nic, na to, abys mohl půjčovat, tak doporučuji si založit banku a připisovat kolik chceš komu chceš (a kdyby ti to nevadilo, připiš mi prosím tak 10milionů :o))... - Nicméně problém nastane ve chvíli, kdy si první člověk půjčí, protože on ty peníze bude chtít použít (proto si je půjčoval), což souvisí s tím, že banka uvolňuje úvěrama peníze "do oběhu" - prostě vybere si je ze statistického hlediska v průměru dříve ten, kdo si je půjčil, než ten, kdo je má jen uložené.
O jakých rezervách mluvíš? - jestli o kapitálu, který má krýt ty možné výběry (což jsou z definice "částečné rezervy" které pro jednoduchost můžou krýt 10% závazků), tak u těch jde hlavně o to, aby nevznikla panika a run na banku (prostě, když přijdete na pobočku a řeknou ti "Nemám, nedám", tak to dost lidí znervózní a vyvolá to run velmi snadno) - když budou mít mechanismus, že požádáte o peníze a do 10ti dnů vám je vyplatíme, tak potom si lze představit, že i 1% v hotovosti je dostačující.
Rezervy v hlavním slova smyslu ovšem zahrnují krytí všech závazků (a ty vždy jsou kryty mj. i těmi papírky, kde klienti slibují, že jim ty úvěry splatí) a od těch se samozřejmě neustupuje. Jestli chceš čtení na dlouhé noční večery, tak tuším, že vhodná literatura, která by ti mohla dát fundované odpovědi je metodika BASEL II...

Vena

@Jay

Nojo, když si oba sepíšeme papírek, že tenhleten má cenu 100 Jaykorun a 100 Venakorun a vyměníme si je s tím, že mají cenu běžné stokoruny, tak rozhodně žádná hodnota, "kterou by to bylo kryté" nevznikne, obchodovat s tím můžeš maximálně tak mezi lidmi, kteří mě znají a tomu papírku věří... a nic proti tobě, ale ČNB bude zjevně považována za serióznější instituci než my oba dva dohromady a její stokoruna bude likvidnější... :o)

Samozrejme. Ale pokud jeden z nas bude mit podporu CNB, tak se z nasich papirku stanou normalni penize :)

Já jsem psal, že inflaci může způsobit emise dalších bankovek (reálných i virtuálních) - jako u všeho je to tak, že čeho je na trhu moc, to má nižší hodnotu než to, čeho je málo (neúroda a nadúroda brambor jako tahák)...

Samozrejme, s tim souhlasim. Nicmene to dost zalezi na tom, co se s temi novymi penezi udela. Pokud je vyhodis z helikoptery, tak to bude mit na inflaci mnohem vetsi vliv, nez kdyz za ne koupis dluhopisy. Mnozstvi penez neni to, co zpusobuje inflaci. Jejich utraceni zpusobuje inflaci (predpokladame konstantni vysi produktu). Pokud se nezvysi ani nabidka penez, ani neklesne produkt, presto muze dojit k inflaci zvysenim obezne rychlosti penez. Krasnym prikladem je hyperinflace.

o úrokové míře jsem nemluvil,... a myslím, že se mýlíš :o) - větší inflace je spjatá s vyššími sazbami úroků (teď je minimální inflace i sazby úvěrů) (tady si úplně nejsem jist v jakém směru jde kauzalita, nejspíše oboustranně)

Tak to si teda myslim, ze se nemylim. Snizeni uroku vede k vetsi inflaci, zvyseni k mensi, zdroj FED:

A consensus has emerged about the conduct of monetary policy that now serves as common ground for discussion of the specific policies called for in particular situations. The central elements of this consensus are that the instrument of monetary policy ought to be the short term interest rate, that policy should be focused on the control of inflation, and that inflation can be reduced by increasing short term interest rates.

Tady mas jeste Bank of England:

By changing Bank Rate – the rate of interest that the Bank of England pays on reserve balances held by commercial banks and building societies – the Bank of England is able to influence a range of other borrowing and lending rates set by commercial banks and building societies, and hence spending in the economy, in order to keep inflation on track to meet the 2% inflation target. A reduction in interest rates makes saving less attractive and borrowing more attractive, which stimulates spending. Lower interest rates can also affect consumers’ and firms’ cash-flow – a fall in interest rates reduces the income from savings and the interest payments due on loans. Borrowers tend to spend more of any extra money they have than lenders, so the net effect of lower interest rates through this cash-flow channel is to encourage higher spending in aggregate. The opposite occurs when interest rates are increased.

Když udělají všichni (ani ne všichni, ono stačí třeba 20%) to, že si od banky "vyberou", tak se tomu říká RUN na banku a ten dokáže celkem spolehlivě položit jakoukoli (sebestabilnější na základě Basel II nebo jak se to jmenuje), protože poté, co dojdou peníze prostě nemůžou začít místo peněz dávat úpisy a nemovitosti, jimiž má ty vklady kryté..., takže je bude muset prodávat pod cenou.

Ale to neni vubec jiste :) ... Centralni banka muze prijit, a odkoupit od komercnich bank aktiva s nizkou likviditou. Coz taky udelala treba v roce 2008 (FED) a tento rok ECB. Teoreticky by si mohli ze vsech bank vybrat penize uplne vsichni, to proste zalezi na tom, jak se zachova centralni banka.

No, jestli si myslíš, že nemusíš mít nic, na to, abys mohl půjčovat, tak doporučuji si založit banku a připisovat kolik chceš komu chceš (a kdyby ti to nevadilo, připiš mi prosím tak 10milionů :o))... - Nicméně problém nastane ve chvíli, kdy si první člověk půjčí, protože on ty peníze bude chtít použít (proto si je půjčoval), což souvisí s tím, že banka uvolňuje úvěrama peníze "do oběhu" - prostě vybere si je ze statistického hlediska v průměru dříve ten, kdo si je půjčil, než ten, kdo je má jen uložené.

Tak bych si pujcil rezervy od CNB... ted je urok 0.25 %, tak bych si pujcil 20 mega, tobe poslal tech 10 mega s urokem 5 %... profit :)

O jakých rezervách mluvíš? - jestli o kapitálu, který má krýt ty možné výběry (což jsou z definice "částečné rezervy" které pro jednoduchost můžou krýt 10% závazků), tak u těch jde hlavně o to, aby nevznikla panika a run na banku (prostě, když přijdete na pobočku a řeknou ti "Nemám, nedám", tak to dost lidí znervózní a vyvolá to run velmi snadno) - když budou mít mechanismus, že požádáte o peníze a do 10ti dnů vám je vyplatíme, tak potom si lze představit, že i 1% v hotovosti je dostačující.

Pokud to dobre chapu, tak rezervy jsou penezni aktiva -- takze ano, kryjou nektere mozne vybery (a hlavne teda prevody do jinych bank). Je mozne je cerpat od centralni banky vymenou za jine aktiva (dluhopisy, asi i pujcky etc.), zdroj BoE:

And reserves are, in normal times, supplied ‘on demand’ by the Bank of England to commercial banks in exchange for other assets on their balance sheets.