Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Když ČNB vydá 2 biliony kč (objem dostačující na zaplacení státního dluhu), můžeš si být jist, že to zamává inflací a v zásadě by prakticky mělo dojít k tomu, že každý, kdo má někde korunový účet by citelně poznal, že tento krok z velké míry spolufinancoval i on (kdo by měl úvěr, tak by na tom vydělal a kdo by měl majetky v cizí měně a bramborách, byl by na svém).
Ostatně první bod příčiny vzniku inflace na straně poptávky ti odpovídá na základní otázku:
Na množství peněz mají v novodobých dějinách vliv pouze centrální banky. Množství oběživa je zvyšováno emisí nových peněz, snižováno stahováním peněz z oběhu. Stejný princip uplatňuje banka na množství bezhotovostních peněz zvyšováním a snižováním úrokových sazeb.
Vše ostatní už z toho plyne - ano, centrální banka může odkoupit špatně likvidní aktiva, ale sama na to musí "mít" - jakákoli enormní emise peněz (ať hotovostních nebo bezhotovostních) by ji mohla přijít draho (ale přesto souhlasím, že pozitiva většinou převládají).
- aha, takže jsme u toho,... přece jen by sis musel půjčit. Pak to ovšem záleží na tom od koho, za kolik a jestli by ti byl ochoten půjčit za těch podmínek jak říkáš. (A jak říkám, s nulovým vlastním kapitálem by se myslím ČNB cukala ti poslat hloupých 20mega,... a to si myslím, že mluvíme o drobných, KB má rozpůjčováno stovky miliard... a "kupodivu" má půjčky i vklady poměrně vybalancované,... myslím, že ví proč) :o)
- Rezervy jsou veškerá aktiva.
A v tom citátu jsou samozřejmě klíčová slova "v obvyklém případě" (=tj. banka je solventní a BoE ty peníze má "k dispozici" bez nutnosti emitovat měnu mimo plán - což ostatně řídí sazbami a nejedná se o nějakou nesmyslně velkou částku v nepoměru k dotyčné bance) a "na požádání"... nejsnáze bych to přirovnal k tomu, když máš kontokorent - prostě do určitého mínusu se dostat můžeš, ale dle určitých věř tomu, že si CNB bude hlídat jak moc a jakými aktivy to máš krytý...
- No,... ano, když chce pobídnout lidi, aby investovali, nakupovali a prodávali, tak dá minimální úrokovou sazbu, což by teoreticky mělo vést k tomu, že ty peníze, které centrální banka má k dispozici se snáze rozpůjčují (což může pomoci roztočit ekonomiku a může - ale nemusí jak se ukazuje- navýšit inflaci... - myslím, že ČNB má plán 3% a "nedosahuje jej"), když ji peníze začnou "docházet" buď musí emitovat další nebo ty sazby zvýšit.
- u "rezerv" jde v jisté míře o hantýrku - bank reserves, přesněji central banks rezerves tam nazývají de fakto hotovost (okamžitě likvidní aktivum) a zároveň dodávají, že z hlediska účetnictví je to chybné pojmenování - misnomer (standardně rezerva je závazek, který musíš svými aktivy pokrýt, zatímco tady je rezervou rozuměno přímo to pokrývající aktivum).
-> Každopádně se myslím shodneme, na tom, co bylo základní otázkou diskuze - banka půjčkou peníze NEVYTVOŘÍ, pouze uvede do oběhu peníze, které si sama půjčila (od akcionářů formou vlastního jmění, od střadatelů formou úložek, nebo půjčkou od centrální banky).
Inflacni cil CNB je momentalne 2 %. No to se teda neshodneme :)
Ja se klidne shodnu na tom, ze tvorba penez a vubec penize maji dost nejasnou definici. Na nicem absolutnim se nicmene neshodnu, dokud neuvidim nejakou jasne definovanou definici toho, co jsou to penize a jak vznikaji z nejakeho hodne dobreho zdroje.
Podle urcite definice jsem schopen prijmout, ze penize jsou pouze rezervy, ktere maji komercni banky ulozene u centralni banky. Nevim, jestli jses obeznamen s tim, co jsou to penezni agregaty, ale toto v podstate odpovida agregatu M0, nebo v nekterych zemich MB (money base). Muj problem s touto definici je ten, ze to nezahrnuje depozita na pozadani, a tudiz nikdo, kdo ma penize v bance, nemuze tvrdit, ze ma ve skutecnosti penize.
Definice, ke ktere se priklanim spis, definuje penize jako veskerou hotovost v obehu (tedy minus hotovost, ktera je drzena jako rezerva) + depozita na pozadani. Toto odpovida agregatu M1. Duvod, proc se mi tato definice libi nejvic, je ten, ze penize v teto kategorii maji maximalni likviditu.
Dalsi definice by mohla zahrnovat terminovane vklady, sporici vklady atd. Agregat M2. Ale likvidita techto "penez" je do urcite miry omezena, takze k teto definici se rozhodne nepriklanim.
No a pokud se tedy budu orientovat podle definice 2, tak pak muzu bez problemu rict, ze penize se vytvori tim, ze banka nekomu pujci penize. Pokud by jsi vycislil agregat M1 pred vytvorenim pujcky a po vytvoreni pujcky, dosel by jsi ke stejnemu zaveru.
Ó, my se máme, letos už máme jenom třikrát nižší kupní sílu než v Německu a Rakousku. (ironie vypnutá) Ježišikriste, proč sem vůbec Slováci jezdí pracovat, to se jim snad už vyplatí zůstat na pracáku :roll:
.
Ohledně definic - nemůžeš je chtít dodatečně, těmi bys měl začít, nicméně
Peníze - to jsou mince a bankovky vydávané centrální bankou. A ne, "peníze v bance" uložené nemáš.
Vklad u banky je peněžní substitut - jeho "okamžitá likvidita" je do jisté míry falešná představa fungující jen v normálních situacích - když se lidi pokusí vybrat vše co mají uloženo u banky (RUN), má centrální banka šanci jí zachránit odkupem aktiv. Když to udělají klienti VŠECH českých bank, může se jít ČNB klouzat... respektive udělá to jako v Řecku, že omezí výběry např. na 500/týden (čímž mizí ta likvidita) a jelikož má pod palcem korunu, tak může roztočit stroje a tím znevýhodnit kohokoli, kdo si bude hotovost syslit...
Tedy jednoduše (očísluji, ať můžeš napsat s čím nesouhlasíš)
1) banka půjčkou za úplatu zvyšuje likviditu (převádí slib zaplacení - dluhopis na "likvidní" vklad)
2) tu úplatu člověk v drtivé většině platí proto, že ty peníze chce použít, tedy úvěrem se dostane tato hodnota do oběhu (schválně nepíšu peníze, velmi často koluje substitut)
3) výběrem z banky převádí "hodně likvidní" na zcela likvidní (uložením do banky naopak)
4) To jestli se objem "něčeho jiného" úvěrem zvyšuje, hrozně moc záleží na definici toho "něčeho jiného" - jestli jsou tím něčím jiným PENÍZE, tak nikoli, jestli "M1", pak ano.
Ostatně mám pocit, že bychom ale zvýšili objem M1 i my, kdybychom si vzájemně vydali "garantovaný" dokonale likvidní stokorunový úpis na doručitele a vzájemně si jej předali :o)... a samozřejmě budou růst i M2,...M5 (od určitého bodu o dvojnásobek půjčené hodnoty,... jde ovšem o to, že v tom případě bude každý držet tu "vzájemně se kompenzující" polovinu.
5) Ostatně půjčování a vkládání je jen prostředek, jak vyvážit současnou a budoucí spotřebu (stejně jako u těch zasazených brambor). Nízký úrok ukazuje na to, že máš lidi inklinující ke spoření a snažíš se je motivovat k okamžité spotřebě (nákupu hodnot, investicím,...), vysoký úrok naopak značí, že máš příliš mnoho těch, kteří chtějí utrácet nyní a chybějí ti ti, kteří by si byli ochotni teď existující hodnoty nevyužít a spořit do budoucna...
- Likvidita? Ne. Muzes tvrdit, ze likvidita penez vytvorenych komercni bankou je "falesna", ale to same muzes tvrdit o likvidite penez vytvorenych centralni bankou. Stat muze prijit a rict ze zavede novou menu. A najednou jsou tvoje penize i v hotovosti k nicemu.
- Penize vytvorene komercni bankou jsou oproti penezum vytvorenych centralni bankou kryte dluhem? Nope. Penize vytvorene centralni bankou jsou taky kryte dluhem, centralni banka si pujcuje penize sama od sebe bez uroku, ale jinak je to porad pujcka. Pro kazdou vytvorenou korunu musi CNB korunu nakonec vratit, jinak bude ve ztrate. Stejne jako komercni banky, i centralni banka udrzuje rozvahu.
- Penize vytvorene centralni bankou jsou realne vytistene nebo vyrazene? Ne. Vetsina penez vytvorenych centralni bankou vytistene ani vyrazene nejsou, jsou to pouze cisla v pocitaci.
Schvalne si predstav takovou modelovou situaci. Na internetu nekdo vytvori novou sluzbu -- online penezenku, kterou si kazdy muze vytvorit a do ni si dat penize, aniz by k tomu kdokoliv jiny mel pristup. Vsem lidem v nejake ekonomice se to libi (treba CR) a tak si vsichni jdou vybrat z banky penize, aby si je dali do te penezenky. Stat s centralni bankou ma ted moznost delat Zagorku a zavest kapitakove kontroly. Nicmene misto toho se rozhodnou, ze od komercnich bank odkoupi za rezervy (ktere vytvori) vsechny aktiva, ktere maji nizkou likviditu a tim efektivne prevedou dluh na centralni banku. Komercni banky skonci, protoze uz nebudou treba. K zadne inflaci nedojde, protoze z pohledu spotrebitelu se nic moc nezmenilo -- pouze ted maji penize schovane jinde.
Jak vidis, centralni banka byla v tomto modelovem pripade nucena rozsirit rezervy aby presne odpovidaly vsem depozitum, ktere byly puvodne na krku komercnich bank, coz efektivne znamena, ze M0 == M1. Muzes tvrdit, ze centralni banka vytvorila nove penize? Neprijde ti to pomerne nesmyslne? Jedine, co se zmenilo, je bankovni struktura, ale tvrdit, ze se zvysilo mnozstvi penez mi prijde teda dost zavadejici. 1) Nejsem si jisty, jak to myslis.
2) Ano.
3) Diskutabilni. Nemusis nic vybirat, aby jsi mohl neco zaplatit. Platba kartou funguje uz temer vsude. Druha vec je, jak jsem psal vyse, i likvidita hotovosti je diskutabilni -- stat muze menu nahradit jinou, obchodnik nemusi z nejakeho duvodu hotovost prijmout (ale naopak kartu treba bere) etc.
4) Samozrejme. Jestli beres M1 jako penize, tak pak i penize.
5) Ano.
6) Ano. A kdyz si hotovost ulozis pod postel, tak klesne objem M0.
Chtěl jsi definici, tak se jí řiď, peníze (bankovky a mince) vydává jen ČNB, takže rozdíl je ten, že peníze vyrobené od komerční banky nejsou peníze.
ad 3) slovíčkaříš, nicméně nepopřeš, že stokoruna v ruce je mnohem likvidnější než "sto bodů na účtu" - a tím si můžeš představit konto, předplacenou telefonní kartu, předplacenou kartu na autobus, bonusovou kartu Billy nebo cokoli, kde si na kartu sbíráš body s korunovou hodnotou.
Podívej se na Řecko, kde je/byla poptávka po výběrech - tam prostě ten problém s likviditou peněžního substitutu "vklady v bance" byl. Aniž by to výrazně ovlivnilo stabilitu eura.
Víš co, nebaví mě to. Chceš-li se točit na detailech, je to tvůj problém. Myslím, že původní otázka je zodpovězena - sjednání úvěru je účetně téměř vyrovnaná operace (banka připíše depozit a proti tomu obdrží podobně cenné aktivum), peníze jí nevzniknou, a "peněžní substitut" tím taky nevznikne - ta banka si jej musí někde sama "půjčit" (většinu pokrývá vklady, což je podobné, jako to bývalo s penězi (nešlo půjčit víc než jsi fyzicky měl), nebo si jej půjčí od CNB). Co se stane je, že zmíněné prostředky točí v ekonomice místo toho, aby ležely na "účtě" a z pohledu klienta se nelikvidní slib splácení v budoucnu změní na likvidní depozit.
ad 6) uložením pod postel se M0 nesníží (kdykoli můžeš hrábnout a vytáhnout ji), zahozením do moře taky ne (to už je trochu s podivem) - Z hlediska centrální banky neexistuje možnost zjistit, zda bankovka XYZ-123456 koluje, nebo lehla popelem při požáru. M0 je v podstatě objem měny distribuované mezi občany (tj. neležící na účtě ČNB).
Několikrát jsi zmínil něco blízkého objemu obchodů a cirkulování peněz v ekonomice (ve stylu představme si, že stát zdaní každou transakci x%), ale pak je jedno, jestli prodám jablka a koupím mrkev v tomto pořadí stejnou bankovkou a moje stokoruna leží ve štrozoku, nebo jí mám s sebou, napřed koupím, pak prodám (a figuruje tam víc bankovek) a nebo jestli provedu bezkorunovou směnu - objem obchodů je stejný a veškerá M0 tu plní pouze zástupnou roli...
Ale jak říkám, končím, nebaví mě to, mám pocit, že to nikam nevede.
Takže úspěch unijních politiků se jako jako vždycky poslední dobou rovná nule, když nepočítám, že opět dají víc peněz Africe (hurá?). A hipísácká lidskoprávní politika těch, kteří Unii pořád ještě dominují, už došla do takového stavu zdegenerovanosti, že si z ní dělají dobrý den africké státy. Přece jim tak pomáhají peníze z dávek, zlodějiny, výplaty (v tomto pořadí), co z Evropy černí bratři posílají rodině, ne? A která země člověku bez dokladů dává nějaké peníze? Předpokládám, že ty desítky miliard eur rozvojové pomoci nebyly použité jako páka, že ne? Přece by Evropan nesnesl pohled na malého černouška, jak úmíra hlady nebo na banální chorobu.
Jenom tak zmiňuju, že s touhle impotencí se situace bude geometrickou řadou zhoršovat (pašeráci pořád bohatnou a budou moct nabízet svoje služby pořád levněji) a bude mírná zima, takže tomu dávám pár měsíců, než Česko zavede kontroly na hranicích kvůli bezpečnostní situaci.
http://hobby.idnes.cz/samici-orangutana-s-mladetem-se-podarilo-utect-pred-ohnem-i-vesnicany-12n-/hobby-mazlicci.aspx?c=A151111_233115_hobby-mazlicci_mce
Případně se může podívat sem rspo.org/members a kupovat výrobky pouze od výrobců, kteří jsou zavázáni používat palmový olej z udržitelného zemědělství. Je mezi nimi například Ferrero nebo Unilever.
@Denebola dík za odkaz :)
Mezitím jsem se vzdal myšlenky na sušenku a odešel s pardubickým perníkem. Tam ta sračka nebyla psaná, jako jedna z mála věcí v regále.
Pokud není člověk úplně samostatnej (což je asi minimum lidí, já bych to asi nezvládla), tak se tomu asi nedá stoprocentně vyhnout.
Spíš než pro vyškrtnutí nějaké potraviny (např. maso) věřím na neplýtvání, zbytečné nevyhazování, třídění odpadu a recyklaci.
Co mě dostává do kolen jsou především ty komentáře pod ním, po jejichž přečtení mám chuť mlátit hlavou do zdi :wall: Ano zvířatka v klecích jsou smutná záležitost, ale hloupé impulzivní jednání podobných hňupů je k vzteku, skuteční ekologové si musí rvát vlasy z hlavy. Jeden vše říkající citát z dotyčné diskuze ... Co k tomu dodat, pár set kusů nepůvodních norků volně se pohybujících v naší přírodě je dost možná počátek další ekologické katastrofy zapříčiněné člověkem.