Když více je méně
Ač mám Martinovu ságu ve velké oblibě, zvěsti o tom, že se HBO rozhodlo pro její seriálovou adaptaci, mne neuvrhlo v nadšení, ale ve zděšení. Z 1. série jsem viděl pouze první díl, ze 2. první tři. To bude myslím stačit.
Nevím, co jsem čekal. Ale v podstatě jsem to asi dostal.
HBO zvulgarizovala starého sprosťáka Martina do té míry, že láme rekordy ve sledovanosti.
Já ale netleskám. Má představa o Písni byla znásilněna. A to způsobem primitivním a...
Číst celý článek zde
Nevím, co jsem čekal. Ale v podstatě jsem to asi dostal.
HBO zvulgarizovala starého sprosťáka Martina do té míry, že láme rekordy ve sledovanosti.
Já ale netleskám. Má představa o Písni byla znásilněna. A to způsobem primitivním a...
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Já to myslela ve smyslu smutno nad takovými lidmi. Ty komentáře jsou mi taky k smíchu, byť trochu hořkému.
Právě tohle považuji za charakteristiku "konzumní zábavy", kde evidentně vtip není vtipem dokud není někdo ponížen, "napětí" není možné vytvořit jinak, než že po sobě lidi v jednom kuse řvou, a zabití musí být co možná nejbrutálnější - samotný fakt, že byl někdo zabit nestojí za řeč. Podepsalo se to i na GoT, i když méně, než bych byl čekal.
I když je pravdou, že je tahle diskuze o seriálu, to je fakt.
K seriálu: jako celek se mi sice líbí, ale některé postavy přenesu přes srdce jen těžko (chudák Stannis). Stejně se ale budu dívat dál. Ale velkým plus je pro mně, že do seriálu zahrnuli i Amoryho Lorsche! Toho jsem měl v knize rád.
A upřímně, jsem rád, že si při čtení/myšlení vybavím obrazy postav tak, jak jsem si je představoval, a ne jako herce ze seriálu a jsem rád že to např. dokážu (až na Gandalfa a Denethora) i u Pána Prstenů. Spousta lidí z mého okolí má s tímhle problém.
Do svítání byly zpěvákovy vysoké boty plné krve. Vypověděl, jak Margaery laskala sama sebe, zatímco se dívala, jak ho její sestřenice uspokojují ústy. Jindy pro ni zpíval, zatímco ukájela svůj chtíč s jinými milenci. „Kdo to byl?“ chtěla vědět královna a ubohý Wat jmenoval sera Tallada Vysokého, Lamberta Bobulovského, Jalabhara Xho, Rudovínovic dvojčata, Osneyho Černokotlého, Hugha Útesovce a Rytíře květin.
To ji nepotěšilo. Neodvažovala se pošpinit jméno hrdiny z Dračího kamene. Kromě toho, nikdo, kdo znal sera Lorase, by tomu neuvěřil. Rudovínovic dvojčata se na tom také nemohla podílet. Bez Stromoviny a její flotily nemohla říše doufat, že se zbaví Eurona Vraního oka a jeho proklatých železných mužů. „Jediné, co děláš, je to, že chrlíš jména mužů, které jsi viděl v jejích komnatách. My chceme pravdu!“
V zadne. :-) Edit: hmm, tak ja to nenasel... sorry. :-)
Proc? Protoze ho nekolik dni slusne mucili a hustili do nej ktera jmena chteji slyset... Staci se podivat do nasi historie. Proc myslis, ze se lide v 50.letech v monstrprocesech rpiznavali k vecem, ktery nikdy neudelali? :-)
Ale samozřejmě, takhle to vidím pouze já. A to je na knize to nejlepší, každý si může vytvořit svou teorii (např. na téma původ Jona Sněha bylo napsáno opravdu, opravdu mnoho :-) )