Lampárna

Anonym

Lampárna je instituce přijímající Vaše stížnosti.
Potřebujete si postěžovat? Na rodinu, politiku, oblíbený sportovní tým, domršený film, úřady či cokoliv jiného? Jděte s tím na Lampárnu :-)

Jste přetlakováni dojmy a chce se Vám říct: „To byste nevěřili, jaký jsem měl dneska den!“
Od toho je zde Lampárna. Vaše problémy a starosti to možná nevyřeší, ale uleví se Vám ;-)

Místo, kde si můžete svobodně zanadávat!

Náš malý Hyde park – bednu pod nohy s sebou :-D

Anonym

Jako děcko jsem kdysi dostala nařezané, že jsem se z venku vrátila o hodinu později než jsem měla a argumentovala, že ostatní mají hodnější rodiče, kteří je nechávají venku a netrestají je. Dostalo se mi odpovědi, že o ty děcka se rodiče nestarají a nemají je tak rádi, jako mají mne, protože se o ně nestarají a nezajímá je, co z nich bude. A pak mi ukázali pár věcí, na které se mám dívat a čeho si všímat. A sama jsem zjišťovala, jak se mám dobře. Že mám vždycky dost jídla a kdykoliv si mohu přidat čeho chci, že mám každý den nějakou dobrotu (sladkost či ovoce), že mám vždycky čisté voňavé oblečení když jdu ven (při návratu je to horší:-)) ). Že mám lepší známky ve škole. Že se mnou rodiče hrajou hry a chodí na válety. A tak dál a tak podobně. Takže i když mám rodiče přísné, tak se o mně starají lépe než je postaráno o děcka, které nikdo netrestá za nic a jsou venku do tmy,....
Od té doby jsem jejich zájem brala jako důkaz lásky, že je zajímá kdy se třeba vrátím z venku :-)

Vlcacka

Tyna: Kluk by potřeboval na prdel a fotr přes držku. Vaše doktorka Zorka Horká. :-P

Anonym

Tyna napsal(a):

Chudák Chmur až mu takto vychovaní podle moudré knížky dolezou do školy :(

Proč myslíš? Chmur nepsal, že vychovává podle knihy.

Chmur je učitel :-) Tohle jsem myslela :-p

brbr

Tyna napsal(a):

Chudák Chmur až mu takto vychovaní podle moudré knížky dolezou do školy :(

Proč myslíš? Chmur nepsal, že vychovává podle knihy.

Myslím, že jsou myšleny cizí děti, ne Chmurova holčička.

brbr

Souhlas se vším řečeným (teď nemyslím pani psycholožku). Já jsem maminka, ale i šéf a když řeknu, že se dodíváme na Krtka a víc ne, tak prostě ne (i když často je to NE :). Nejhorší je, že plácnutí přes zadek u těch oplínkovaných dítek moc nezabírá. Už jsem taky párkrát liskla.

Vlcacka

brbr napsal(a):

Souhlas se vším řečeným (teď nemyslím pani psycholožku). Já jsem maminka, ale i šéf a když řeknu, že se dodíváme na Krtka a víc ne, tak prostě ne (i když často je to NE :). Nejhorší je, že plácnutí přes zadek u těch oplínkovaných dítek moc nezabírá. Už jsem taky párkrát liskla.

Tak lehce zatřást ramínkama a říct důrazné NE?

Tyna

Co by asi tato výtečná psychovložka řekla na vztah Roberta a Lysy Arrynových? :-)

Drahá Lyso, děláte to naprosto správně, tak jak jsem napsala ve svých příručkách "Jak vychovat nesnesitelného spratka" (ke koupi na www.vydelavamnanesmyslnychradach.) a "Kojíme do puberty"(ke koupi tamtéž). Oceňuji zejména vaši iniciativu pořízení otloukánka, přeci nebudete trestat vlastní dítě. Dobře taky děláte, že ho necháváte vždycky ve všem vyhrát, prohra by ho mohla traumatizovat. Pokud vaše dítě "chce vidět někoho letět", je zcela adekvátní reakci někoho kvůli tomu zavraždit. To v něm vytvoří úctu k lidskému životu. Zároveň bych vás chtěla varovat, abyste od nastoupené cesty neustupovala ani v případě dalšího potomka. Varující je případ jedné mé klientky C., která sice svého syna J. vychovávala správně, ale dceři M. a synovi T. bezpodmínečnou lásku neprojevovala, a už to nejsou tak prima děti jako J.

Vaše psycholožka z idnes.cz

Vlcacka

Tyna: Joooooooooooooo!

Gardien

Ja.. ak by som sa... mohol vyjadriť... ano mam 16 a kľudne to berte ako vyplody dospievajuceho mozgu ale... Takto. Nie vždy je na vine len to dieŤa.. ako môžem vidieť u seba... ano ja rozumiem že tiež nie som vždy dokonaly neurobim všetko Čo po mne chcu chodim oblečeny tak aby sa to pačilo mne a nie aby sa to bačilo rodičom.... Ale, ide o to že no proste nikdy som nemal "nedostatok lasky" ale citil som to Že som bol nechcene dieťa.. ono, moja mama sa chcela s otcom rozvieSŤ uŽ pred mojim narodenim a zostala s nim len kôli mne. No a tak som to chtiac nechtia ja kto zachraňoval manželstvo, kto zabraňoval otcovy odisť a tak.. a poviem vam je to o hubu. Ako... neviem nie vždy to to dieŤa ma lahke... naviac matka vždy tužila po dievčati, otec po dieťati technickeho a nie duŠevneho typu a tak ako nahle sa narodili sesternice mama sa začala viac zaujimaŤ o ne a otec.. otec sa ma furt snažil natlačiŤ do veci o ktore nemam zaujem. Ako nehovorim že ja som dokonaly ale proste.. citim to že som sa narodiT nemal

Hildegarda

Moj 1 a pol rocny cholerik uz maval zachvaty, hodila sa na zem a rucala ako o zivot. 3x som ignorovala a bolo to prec. A jogurtova story - normalne je jogurt lyzickou, ale raz som odbehla umyt kupelnu a nasla som ju s maskou na tvari. Ani som nemusela nic vraviet, dostalo sa jej to do oci a odvtedy si pamata, ake to bolo prijemne :)
Osobne chcem dietatu vraviet vzdy pravdu, takze ziadne "nebudem ta mat rada", "si zle dievca", lebo budem a nie je. Nikdy neviem, kedy jej bude zle na dusicke a ona si spomenie prave na tieto dve veci. Rano sa jej spytam, co chce jest. Znakuje podla nalady banan alebo chlieb alebo jogurt. Ak nieco z toho nie je, tak jej vysvetlim, ze nemame a ona sa s tym uspokoji a hotovo. Na nu zacalo platit "A dost!" to iz vie, ze nie su zarty a prestala sa vztekat.

Tyna

Gardien: To je mi líto. Každý si nese nějakou emocionální zátěž, je potřeba se pod ní úplně nesesypat a když to hrozí, prostě ji nenést sám.

my tady ale mluvili o standardních situacích - dítě nechce jíst a obrací si jogurty na hlavu.

Vlcacka

Gardien napsal(a):

Ja.. ak by som sa... mohol vyjadriť... ano mam 16 a kľudne to berte ako vyplody dospievajuceho mozgu ale... Takto. Nie vždy je na vine len to dieŤa.. ako môžem vidieť u seba... ano ja rozumiem že tiež nie som vždy dokonaly neurobim všetko Čo po mne chcu chodim oblečeny tak aby sa to pačilo mne a nie aby sa to bačilo rodičom.... Ale, ide o to že no proste nikdy som nemal "nedostatok lasky" ale citil som to Že som bol nechcene dieťa.. ono, moja mama sa chcela s otcom rozvieSŤ uŽ pred mojim narodenim a zostala s nim len kôli mne. No a tak som to chtiac nechtia ja kto zachraňoval manželstvo, kto zabraňoval otcovy odisť a tak.. a poviem vam je to o hubu. Ako... neviem nie vždy to to dieŤa ma lahke... naviac matka vždy tužila po dievčati, otec po dieťati technickeho a nie duŠevneho typu a tak ako nahle sa narodili sesternice mama sa začala viac zaujimaŤ o ne a otec.. otec sa ma furt snažil natlačiŤ do veci o ktore nemam zaujem. Ako nehovorim že ja som dokonaly ale proste.. citim to že som sa narodiT nemal

Gardien: Nemyslím si, že by to byly výplody, jen je nefér že tě tímto matka zatěžuje protože není možné aby dítě zachraňovalo manželství, od toho tu jsou dospělí a kdyby to s chlapem bylo tak strašně nesnesitelné, riskovala by být i matkou samoživitelkou.

Chmur

Gardien: To je úplně něco jiného. Já myslím, že ses narodit měl a vaši to ve skrytu duše (či podvědomí, jak chceš) chtěli, jinak by se to nestalo. Myslím, že tě mají rádi, i když to třebas nedávají najevo. Všichni rodiče (až na ojedinělé výjimky-nemocné lidi) mají rádi své děti a všechny děti milují na určité úrovni své rodiče. Možná že za deset či dvacet let to zas budeš vidět jinak. Já to tak měl.

Hildegarda

Branislav 'Gepeto' napsal(a):

Bohača tá psychologička by vyhrala cenu Najhoršie písarka dejín celej galaxie...

Ako povedala Tyna, mám nejakú vec, čo sa dedí po generácie, tak čo, aby som ukázal svojmu dieťaťu, že môže všetko, ešte mu spravím terčík, kam to má hádzať. A predovšetkým by som čakal, že dieťa bude mať najsilnejší vzťah k matke, sídlilo jej +-9 mesiacov v bruchu, v pote a bolestiach ho zo seba vypravila, niekoľko rokov sa oň bude starať, kojiť ho. Tak asiže väčšina detí by mala mať zdravý vzťah k matke.

Niekedy mi je luto, ze to moje ma ani za nic neobjime, proste je z nej maly asocialik. Kazde dieta je ine.

Gardien

Tyna napsal(a):

Gardien: To je mi líto. Každý si nese nějakou emocionální zátěž, je potřeba se pod ní úplně nesesypat a když to hrozí, prostě ji nenést sám.

my tady ale mluvili o standardních situacích - dítě nechce jíst a obrací si jogurty na hlavu.

Mne stačilo maŤ to par tyždňov do roka pri opatrovani sesternic... od tej dobydeti nechcem :D

Chmur

Ne úplně přesný přepis jednoho roztomilého citátu či jak to nazvat:
Po narození je tvůj otec bůh, ve čtyřech je úžasný a skvělý, ve dvanácti si říkáš, co je to za debila, v osmnácti - furt jen prudí a poučuje, v 25 - není zas tak špatnej, ve čtyřiceti - jak to mohl zvládat?, v padesáti - můj otec si zaslouží hlubokou úctu...

Gepeto

Hildegarda: Tak možno je naozaj moc asiociovaný a introvertný, budiž má to v sebe, ale neverím, že by ťa nemal moc rád. Možno nie je prispôsobený dať to u seba na jav, ale mal by k tebe cítiť lásku a minimálne vďaku.

Tyna

Mne stačilo maŤ to par tyždňov do roka pri opatrovani sesternic... od tej dobydeti nechcem :D

Je ti 16! O dětech se budeš pravděpodobně rozhodovat, až ti bude jednou tolik...

Gardien

Chmur napsal(a):

Gardien: To je úplně něco jiného. Já myslím, že ses narodit měl a vaši to ve skrytu duše (či podvědomí, jak chceš) chtěli, jinak by se to nestalo. Myslím, že tě mají rádi, i když to třebas nedávají najevo. Všichni rodiče (až na ojedinělé výjimky-nemocné lidi) mají rádi své děti a všechny děti milují na určité úrovni své rodiče. Možná že za deset či dvacet let to zas budeš vidět jinak. Já to tak měl.

Jo rozumiem :) len keby sa to každy deň nemenilo.. jeden deň vrieskaju a druhy deň prepaCˇprepač... ale to asi budu aj ine pproblemi

brbr

Vlcacka napsal(a):

brbr napsal(a):

Souhlas se vším řečeným (teď nemyslím pani psycholožku). Já jsem maminka, ale i šéf a když řeknu, že se dodíváme na Krtka a víc ne, tak prostě ne (i když často je to NE :). Nejhorší je, že plácnutí přes zadek u těch oplínkovaných dítek moc nezabírá. Už jsem taky párkrát liskla.

Tak lehce zatřást ramínkama a říct důrazné NE?

Ne, plácnutí po ruce taky ne. Nezabirá to, ale jako hra dobré, klidně nastaví i druhou. Ale liskla jjsem asi jenom jednou nebo dvakrát a žádná rána, stačí jenom takové silnější pohlazení (napsané to vypadá divně).
Co se týče hysteráku, tak to hlasitě klepu ja dřevo, ten se nám zatím vyhnul. Ale jinak souhlasím s řešením nechat vyřvat. Pokud to nejde, odnést za nejbližší roh či jinam do ústraní a nechat vyřvat.

Gardien

Tyna napsal(a):

Mne stačilo maŤ to par tyždňov do roka pri opatrovani sesternic... od tej dobydeti nechcem :D

Je ti 16! O dětech se budeš pravděpodobně rozhodovat, až ti bude jednou tolik...

Nesklamali ma reakcie... ako deti su hlavne velka zodpovednost a nemyslim si ze u mna by sa dala hladat...

Vlcacka

Gardien napsal(a):

Mne stačilo maŤ to par tyždňov do roka pri opatrovani sesternic... od tej dobydeti nechcem :D

Však uvidíš co ti život přinese. Nikdy se nemá říkat nikdy. :-)

Tyna

Po narození je tvůj otec bůh, ve čtyřech je úžasný a skvělý, ve dvanácti si říkáš, co je to za debila, v osmnácti - furt jen prudí a poučuje, v 25 - není zas tak špatnej, ve čtyřiceti - jak to mohl zvládat?, v padesáti - můj otec si zaslouží hlubokou úctu...

:-)
Ono postupem času člověk pochopí, že jeho rodiče jsou taky jen lidi, se svými touhami, přáními a chybami. Lidi, prostě jen o pár let starší. Hodnotit rodiče v 16 není dobrý věk.

Vlcacka

brbr napsal(a):

Co se týče hysteráku, tak to hlasitě klepu ja dřevo, ten se nám zatím vyhnul. Ale jinak souhlasím s řešením nechat vyřvat. Pokud to nejde, odnést za nejbližší roh či jinam do ústraní a nechat vyřvat.

Tak teď jsi mi připomněla jednu scénku. Byla jsem na cvičáku, byly závody a zrovna šla po pěšince u aut rodinka, táta, máma, dítě za nima. Holčička sebou majzla, rozbrečela se... a rodiče nic, šli dál... holčička se rozhlédla, zjistila že nemá publikum, zamáčkla slzy a důstojně odkráčela za rodiči. :-)

Gepeto

Tyna, aj ja som 16 rokov starý a som polo rozhodnutý, že deťom by som sa mohol vyhnúť. Chcem sa zamerať na úspech, peniaze a kariéru. Znie to materialisticky, ale je to tak. Ja osobne mám v sebe vbudovaný pocit, že som pre ľudí moc otravný :) Niekedy. Dovoľujem si povedať, že často ľudí zabávam, rád to robím a rozmuiem si s nimi, ale vždy len vo sfére priateľstva. Dnešná generácia už neladí k takým druhom, ako som ja. Ak by som naozaj našiel človeka, ktorého by som miloval a a ona by milovala mňa, rád by som s ňou zdieľal život a ak by z toho vzišli deti, miloval by som ich a staral sa o ne. Len to rodičovstvo je dosť ťažké. Staral som sa o synovca z druhého kolena a bol to samý tvrdohlavec, plač, rumázganie, práca.. Nič pre mňa... Len hovorím, že by som sa tomu chcel vyhnúť (prípadne si adoptovať tak 5-6 ročné dieťa :) ). Ale na druhú stranu nehovorím, že to hneď hádžem mimo seba.

Michelle

Nejvtipnější je, že to co nás na rodičích v pubertě štve, později začneme objevovat i ve svém chování:-D Geny se hold nezapřou:-)

Tyna

Nesklamali ma reakcie... ako deti su hlavne velka zodpovednost a nemyslim si ze u mna by sa dala hladat...

Mluvit se staršíma je děsná pruda, jsou takoví přemoudřelí. Já v 16 tvrdila, že se nikdy nevdám, říkávali mi "uvidíš", ve 20 jsem tvrdila, že nikdy nebudu chtít mít víc dětí než jedno, říkávali "uvidíš"... Já neříkám, že se to určitě změní, jen že je to možné...

Tyna

Tak teď jsi mi připomněla jednu scénku. Byla jsem na cvičáku, byly závody a zrovna šla po pěšince u aut rodinka, táta, máma, dítě za nima. Holčička sebou majzla, rozbrečela se... a rodiče nic, šli dál... holčička se rozhlédla, zjistila že nemá publikum, zamáčkla slzy a důstojně odkráčela za rodiči. :-)

quote

To je klasika. Podle toho se pozná, zda se dítě fakt nezranilo. Bez publika brečí jen skutečně zraněné dítě.

Vlcacka

Michelle napsal(a):

Nejvtipnější je, že to co nás na rodičích v pubertě štve, později začneme objevovat i ve svém chování:-D Geny se hold nezapřou:-)

Jéééj, to mi říkej, krom podoby jsem po otci i povahově, ale naštěstí měla nemalý vliv i maminka, takže nechlastám a nehraju forbes. :-P

MissUtahraptor

Chmur napsal(a):

Ne úplně přesný přepis jednoho roztomilého citátu či jak to nazvat:
Po narození je tvůj otec bůh, ve čtyřech je úžasný a skvělý, ve dvanácti si říkáš, co je to za debila, v osmnácti - furt jen prudí a poučuje, v 25 - není zas tak špatnej, ve čtyřiceti - jak to mohl zvládat?, v padesáti - můj otec si zaslouží hlubokou úctu...

Znám podobný s maminkami:
Jak je to s maminkami?
Když jsou nám
4 roky: Máma ví všechno!
8 let: Máma ví hodně!
12 let: Máma neví všechno...
14 let: Máma neví nic!
16 let: Máma je nula!
18 let: Je z jiný doby!
25 let: Máma to možná ví...
35 let: Než se rozhodnu, zeptám se mámy.
45 let: Ptám se sám/a sebe, co by si o tom máma myslela...
75 let: Jak rád/a bych se zeptala mámy!!