Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Netušíte náhodou někdo, jestli to je nějaká zkratka, nebo podle Quislinga (pokud jo, tak za výběr jména akce tleskám... ačkoli nemám iluze, že by většina zasahujících policistů tušila "vo co gou")?
:D dnes jsem slyšel, dnes pobavil :D :D
Problém je, že ja sa ďaleko do lesa asi nedostanem, takže pre mňa nejaká plocha so stromami vyzerá takto:
EDIT: Ale inak tá atmosféra je skvelá
Mně se to holt takhle líbí víc :)
Stejně se ale víc těším, až to Persefona zabalí a venku zavládne Skadi :twisted:
Nebaví mě se oblíkat a nevím, do čeho oblíkat.
Už jen půl roku...
krysamyš :-Djebyl Vidkun Quisling (poměrně neobvyklé jméno, tak se dobře pamatuje)... Netušil jsem (a nedohledal jsem), jestli to je podle něj, nebo jestli se z nějaké zkratky náhodou nesešla tahle kombinace...Jen mě tak napadlo, že do tohle zní spíš jako něco, co by vymyslel Čech spíš než Dán. Udělejte to pro svou mámu! =D
@Jay Nevim, jestli pomatujes, jak jsme se tady bavili o tvorbe penez pres bankovni system. Tvuj posledni prispevek je tady. Ja jsem nakonec uznal, ze mas pravdu, ze tedy banky penize nevytvari, protoze kazda pujcka je vyvazena dluhem. Od te doby jsem cetl nejake materialy o monetarni politice a docela se divil, ze v podstate vsechny materialy tomu opravdu rikaji "tvorba penez" coz je trosku v rozportu s tim, co jsi tvrdil ty. Povazoval jsem to ale vzhledem k povaze materialu (vsechny byly v podstate pro "makroekonomii 101") za pouhe zjednoduseni. Dneska jsem ale narazil na publikaci Bank of England, ktera vysvetluje, jakym zpusobem se v moderni ekonomii tvori penize, a opet jsem narazil na to, ze banky penize svoji aktivitou tvori. Takze tady par citaci z publikace BOE: Co je jeste zajimavejsi je toto: Takze banky neberou penize z depozit, ale vytvareji pujcky (a tedy zaroven i depozita, cili penize) podle toho, jak uznaji za vhodne.
A dal: Coz v podstate znamena, ze mnozstvi penez, ktere banky vytvori, neni kontrolovane povinnymi minimalnimi rezrevami, ale uroky, ktere ovlivnuje centralni banka (operacemi na otevrenem trhu, podle CNB).
Ono co jsem to tak pochopil, tak vsechny penize (jak depozitni, tak hotovostni) jsou jak aktivum, tak pasivum. Takze kdyby clovek od vsech penez odecetl dluh, tak by dosel k nule. Kdybych tedy rekl, ze banky penize svoji cinosti nevytvari, tak bych v podstate tvrdil, ze zadne penize neexistuji, protoze vsechny penize v moderni ekonomii jsou vytvorene bud pujckou kde pujcuje bud komercni banka zakaznikovi, nebo centralni banka komercni bance. Zajimave.
Kazdopadne je treba ale podotknout, ze uvedeny zdroj se trosku dotyka nekterymi svymi tvrzenimi MMT coz je pomerne kontroverzni teorie. Na druhou stranu v tomto ohledu (ze banky vytvari penize tvorbou depozit, nikoliv pujcovanim z depozit) souhlasi FED (1, 2), ECB, BIC i IMF. Tak jako tak, co jsem to tak pochopil (z diskuze na internetu, nedokazu v tomto ohledu najit zdroj), tak i Money Multiplier Theory tvrdi, ze penize jsou tvoreny z nejvetsi casti bankovnim systemem (pujcovanim depozit).
Dam tady jeste zaver te BoE publikace: Zajimalo by me, jaky mas na to nazor.
Ve finančním prostoru je to podobné - až na to, že monopol na "výrobu" má stát přes ČNB a až na to, že ČNB (dříve MF) dohlíží na stabilitu bank (sleduje, že těch 2xyz bude mít), tedy jistým způsobem garantuje, že banka má zdroje na to, dostát svým závazkům.
S tím splacením všech půjček je to trochu složitější, protože v tom hraje roli něco jako nominální cena, současná ceny, úroky, poplatky a penále. Při nulových úrocích a poplatkách by banky nemohly fungovat, protože by neměli z čeho financovat svůj provoz a zaměstnance. Peníze jsou pak jen prostředek směny, a něco v čem vyjadřuji hodnotu majetku, tedy, když splatím a mě budou zaplaceny všechny dluhy, tak budu mít byt, dvě krávy, auto a hromadu papírků (stejně jako můžu mít de facto totéž teď) a cokoli z toho mohu směňovat. Když se kráva otelí či vydělám prachy, tak zvýším svůj majetek, když kráva chcípne, můj majetek tím poklesne...
Jinak například: "Most of the money in circulation is created, not by the printing presses of the Bank of England, but by the commercial banks themselves: banks create money whenever they lend to someone in the economy or buy an asset from consumers...
říká, že peníze v OBĚHU nejsou tvořeny jen těmi, které jsou fyzicky vytištěny, ale i řekněme "virtuálními" (drtivá část se platí elektronicky), ale to neznamená, že by nebyly kryté - jsou kryté smlouvami, na jejichž základě banka někomu půjčí, jsou kryté penězi, které má banka "k dispozici na pobočkách (10%)", jsou kryté základním kapitálem banky, jsou kryté budovami, a jiným majetkem (umělecká díla atd).
Navíc zaměňuješ "vznik peněz/hodnoty a peníze "v oběhu", což je mimochodem hrozně špatně specifikovatelná (možná nespecifikovatelná) veličina (ne, že by v tom byly ty články nevinně)- kdy jsou podle tebe 2kč v oběhu - A)když slepice snese vajíčko, B) když jej daruji, C) když jej ten někdo prodá, D) když si utržené peníze uloží na účet, E) když z účtu zaplatí v papírnictví, nebo je musí vybrat a zaplatit hotově? F) když majitel papírnictví tu dvoukorunu zakope v truhle na zahradě? Zatímco jediná hodnota, která tu vznikne je to snesené vejce, o peníze "v oběhu" myslím, že tvoří tak ta dvoukoruna a i u té v bodech D a F pochybuji. Proto bych řekl, že tím, že ti půjčím stokorunu, kterou bych jinak měl ve štrozoku, proti úpisu, který ji tam nahradí a ty za ní něco nakoupíš, tak to znamená, že je v oběhu (ač z toho a priori nevznikne hodnota, stejně jako nezmizí, až mi tu stokorunu proti úpisu vrátíš) a tomu banky rozhodně depozitem a půjčováním napomáhají. How simply, dear Watson.
Ano, centrální banka může navýšit objem peněz (ať tiskem, nebo přes "virtuální čísla"), ale to už je centrální banka a tedy jiný případ - emise měny totiž může zahýbat s hodnotou měny, inflací a podobnýma věcma, které nastávají-li skokově, jsou poměrně nepopulární, protože tím snížím "hodnotu těch již vydaných", což apriori zasáhne obyvatele "mojí" země a pak se nebudu moct divit, když se budou sichrovat tím, že úspory budou raději držet ve zlatě a jiných komoditách, což samozřejmě poškodí možnosti centrální banky trh ovlivňovat.
Konečný citát pozměním - kdykoli banka sjedná dluh, provede jen obchod spočívající v tom, že za peníze, které jí byly svěřeny nakoupí úpis, kterým se věřitel zavazuje, že tolik a tolik peněz splatí. Stejně jako když si uložím peníze do banky, ta je prostě "nesežere", ale přijme ode mě peníze za závazek, že mi je dle dohodnutých podmínek vrátí.
Jinak odpověz si sám, jestli můžeš mít banku, která klientům "jen půjčuje". Já myslím, že ano, ale nevyhneš se tomu, že buď musíš mít dostatečný vlastní kapitál, nebo se nevyhneš tomu, aby sis někde ty peníze půjčil (dluhopisy). Jinými slovy banka "Já první" nemůže říct ČS, aby Frantovi připsala 10.000.000, protože potom ČS přijde a řekne "zaplať Ševče".
Ale ne, to je překvapení! =D Je teda prozradím tajemství, totiž že do Reichu zmizí všechny ty převezené rodiny, akorát ty ostatní jsou chytřejší a počkají, až jim na náš účet vyléčíme děti (aniž by tu požádali o azyl, samozřejmě), než aby mrznuly ve stanu v Merkelandu. Bude pak to, co si o těch lidech Češi myslí - o jejich motivacích, přínosu a úrovni - pořád předsudek? A taky by mě zajímalo, jestli když má teda Česko v uprchlických táborech pověst nenávistné země, vědí o stovkách spálených ubytoven v zaslíbené zemi v tomhle roce, nebo - a teď přijde šok - slyší, co chtějí slyšet, a příslib prachů a všeho zdarma je důležitější než bezpečnost jejich i jejich dětí.
Já jsem psal, že inflaci může způsobit emise dalších bankovek (reálných i virtuálních) - jako u všeho je to tak, že čeho je na trhu moc, to má nižší hodnotu než to, čeho je málo (neúroda a nadúroda brambor jako tahák)... o úrokové míře jsem nemluvil,... a myslím, že se mýlíš :o) - větší inflace je spjatá s vyššími sazbami úroků (teď je minimální inflace i sazby úvěrů) (tady si úplně nejsem jist v jakém směru jde kauzalita, nejspíše oboustranně).
Když udělají všichni (ani ne všichni, ono stačí třeba 20%) to, že si od banky "vyberou", tak se tomu říká RUN na banku a ten dokáže celkem spolehlivě položit jakoukoli (sebestabilnější na základě Basel II nebo jak se to jmenuje), protože poté, co dojdou peníze prostě nemůžou začít místo peněz dávat úpisy a nemovitosti, jimiž má ty vklady kryté..., takže je bude muset prodávat pod cenou.
O tom, jestli stát přijde a pomůže (respektive, jestli by měl přijít a pomoct) je celkem diskutabilní, nicméně na základě toho, že je ta banka pod dozorem ČNB myslím, že by stát měl v takovém případě garantovat odkup pasiv za tržní cenu... ale tohle je ode mě laický pohled, tady jsem už na tenkém ledě.
No, jestli si myslíš, že nemusíš mít nic, na to, abys mohl půjčovat, tak doporučuji si založit banku a připisovat kolik chceš komu chceš (a kdyby ti to nevadilo, připiš mi prosím tak 10milionů :o))... - Nicméně problém nastane ve chvíli, kdy si první člověk půjčí, protože on ty peníze bude chtít použít (proto si je půjčoval), což souvisí s tím, že banka uvolňuje úvěrama peníze "do oběhu" - prostě vybere si je ze statistického hlediska v průměru dříve ten, kdo si je půjčil, než ten, kdo je má jen uložené.
O jakých rezervách mluvíš? - jestli o kapitálu, který má krýt ty možné výběry (což jsou z definice "částečné rezervy" které pro jednoduchost můžou krýt 10% závazků), tak u těch jde hlavně o to, aby nevznikla panika a run na banku (prostě, když přijdete na pobočku a řeknou ti "Nemám, nedám", tak to dost lidí znervózní a vyvolá to run velmi snadno) - když budou mít mechanismus, že požádáte o peníze a do 10ti dnů vám je vyplatíme, tak potom si lze představit, že i 1% v hotovosti je dostačující.
Rezervy v hlavním slova smyslu ovšem zahrnují krytí všech závazků (a ty vždy jsou kryty mj. i těmi papírky, kde klienti slibují, že jim ty úvěry splatí) a od těch se samozřejmě neustupuje. Jestli chceš čtení na dlouhé noční večery, tak tuším, že vhodná literatura, která by ti mohla dát fundované odpovědi je metodika BASEL II...