@svoa00 Moc zajímavé příběhy. Ale těm dvěma měsícům se mi nechce moc věřit. Pokud vím, tak hodně toho napsal ve formě poznámek už v době, kdy psal nové věci pro Svět ledu a ohně. Nakonec vytvořil tolik textu, že se použila jen malá část. Takže možná ty dva měsíce mu zabralo jen dokončení a doladění těch textů. Celá tvorba mu zabrala podstatně víc: http://wiki.westeros.org/index.php/Fire_&_Blood
Martin wrote a lot more text for The World of Ice & Fire than at first intended, delivering 350.000 words for the sidebars in the book while the volume itself was to have only 50.000 words of text. Using abridged versions of the texts for The World of Ice & Fire, the longer, unabridged version is set to be released in a history book called Fire and Blood. http://wiki.westeros.org/index.php/The_World_of_Ice_&_Fire
@Nevada OK, díky za info. O Světu ledu a ohně se na wiki píše, že Martin na tom začal pracovat v roce 2006 a knížka vyšla v roce 2014. I když přijmeme, že v prvních letech dokončovat i Tanec a měl dost materiálu i na Oheň a krev, tak jsem opravdu byla zbytečně optimická :D
@Nevada Dobře dám jim tedy šanci :D:D musím něčím proložit psaní disertace :D ale myslel, jsem že vichry budou než dopíšu diplomku, pak disertaci :D:D no ještě má rok na to stihnout
Zajímavé je, že Rytíře sedmi království překládal někdo jiný. Dokonce je tam poznámka, že u jmen se přihlédlo k původnímu překladu Hany Březákové. Nemůžu porovnat s originálem, ale rozhodně se četl dobře.
Pro ty, kdo by náhodou tuhle perlu of Monty Pythonů neznali:
Pyjus má i bratra, víme? Jmenuje se Magnus Erectus :D
Sorry, neodolala jsem.
No a k tématu. Ten nový překlad možná nevejde do dějin a některé fráze a jména z původního překladu jsou určitě přirozenější. No ale Argu za to trhat hlavu nebudu, o těch důvodech, proč nebyly původní překlady jmen a míst použité, už jsme tu mluvili. U některých frází je to legitimní kritika, u některých věc názoru.
Nejde o šlapání na kuří oka. Snažím se jen vysvětlit, že kdo oplakává onu "poetičnost" překladu z Talpressu, tak ve skutečnosti velebí právě nedodržení "ducha díla", protože Martin nepíše nijak poeticky, natož archaicky. Naopak nový překlad je věrný duchu originálu a je za to často napadán.
Už jsem si tady dlouho nevyléval srdce nad novým překladem. No, já teď (převážně) na home-officu jedu jako kulisu při práci audioknihy Ságy (skvělé, ovšem podle starého překladu) a přitom koukám do nové verze, abych si to srovnal. Nějak se mi to nechce znova číst celé v novém znění. Možná je to příliš bolestné a já nejsem masochista ... tak tady asi čas od času utrousím nějakou reminiscenci. Když se v Tanci s draky setkává Bran s (před-) posledním Zelenověštcem, co si matně vzpomíná, že se taky jmenoval Brynden, tak už je to Zelenozraký (Greenseer) - to je najednou poetiky - akorát "věštec" je anglicky "seer", kouká se do budoucnosti, že jo. A to má GRRM být nepoetický spisovatel. Brana a jeho souputníky k němu dovedl Ledoruký (Coldhands), to je stejnej, snad ještě horší kalibr, vidí tady někdo ve slově Coldhands led ? Nemá průzkumník ty ruce studené (cold) ? Zelenozraký, Ledoruký ... asi soutěž v tom, kdo vymyslí hůře vyslovitelné jméno (jako kdyby z toho trochu smrděla elfština) - taky Větrem hnaní jsou Větrokřídlí a Skahaz je teď Hladkolebý ... já češtinu nestudoval, tj. školy nemám, možná je to tak správně uchopeno akademicky, no. A abych nezapomněl, velitel těch Křídel Sovětů se jmenuje Princ Drban, ten elegantní, stárnoucí pentoský šlechtic (co býval Otrhaným princem) ... jeden z velitelů Yunkajců býval lordem Třasotváří, teď je z něj Papuláč ... a to už jsme definitivně ve školce. Nakydal jsem toho hnoje pro dnešek dost, takže zakončím zajímavostí: Starý pán s jedním rudým okem (a tisícem dalších), co je vlastně už spíš strom, vzpomíná na svého nevlastního bratra (kterého neměl rád), po novu se jmenuje Ostrobřit (Bittersteel), dříve uznávám nezajímavě Hořkoocel, později (Dunk a Egg) krásně Hořkoplát. Asi se tady někdo pídil po skutečném významu toho jména - plát jako steel zdá se neobstálo a bitter může mít více významů, je to samozřejmě něco hořkého, ale taky ostrého, v přeneseném významu - asi skutečně GRRM chtěl říct (a kdybych byl Angličan, tak to pochopím daleko líp), že měl zakladatel Zlatého společenstva (jo, jak se ten spolek asi teď jmenuje, tak někdy příště ...) něco naostřeného, čím dokázal zranit - asi charakter, přeneseně svoje zbraně, ostří - ale není toho v tom novém jméně až moc (ostro a břit) - to je dvojité ostří ... :)
Mimochodem, většina z vás asi žije ještě v jednom bludu. Překlad povětšinou neprobíhal tak, že se překladatelé podívali na Talpress verzi a řekli si "tohle musíme změnit, tohle bychom mohli změnit, tohle by mohlo zůstat". Když pomineme nejprofláklejší názvy hradů, měst, míst, tak hlavně u prvních tří dílů si to přeložili podle sebe a pak teprve poměřovali s verzí Březákové (která fakt, ale opravdu fakt není dobrá překladatelka) a provedli selekci.
(A pro jistotu znovu dodám, že ač jsem velkým obhájcem nového překladu, protože je lepší, tak to neznamená, že jsem jeho nekritický obdivovatel a některá řešení v něm se mi vyloženě nelíbí a aktivně jsem proti nim bojovala do poslední možné chvíle. Hlavně Petr Kotrle by mohl vyprávět :))
Nový překlad se tu probírá už dlouho a podle komentářů je to dost ostré téma. Týká se to spíš hlavní pětice knih, protože Oheň a krev má jen jeden, je psaný odlišným, dost formálním stylem a ta nejkontroverznější jména se tu neobjevují. Starý překlad dokázal oslovit a získat si hodně příznivců i přes chyby, které v něm jsou. Nový musel dát samozřejmě spoustu práce a Nevada v něm hodně vybojovala. Jména bývají pro překladatele největším problémem, a proto často zůstávají v původní verzi. Tady by to ale ochudilo děj. S krkavci souhlasím, s „Kameny“ už tak úplně ne (není to totéž jako „Stepstones“)… Doslovný překlad „Hand of the King“ se objevil v Dunkovi, a i když nezní tak špatně, jeho použití v textu je složitější - takže máme „pobočníka“ a „místokrále“. U některých variant jmen záleží i na zvyku a osobním názoru (vzpomeňte si na "Roklinku"). Někdy je nutné pátrat po smyslu jména a když se nedá vystihnout, je lepší nechat ho nepřeložené (Gloverové mají ve znaku pěst v železné rukavici). Nedá se ale popřít, že každý překladatel nechává v textu svoji stopu. Kdysi jsem četla dva různé překlady jedné dobrodružné povídky. První se skoro nedal číst, druhý byl skvělý. Muži jako autoři mají většinou sklon k drsnějšímu pojetí, ženy zase pochopitelně k jemnějšímu. Zvláštní je, že tady překládaly ženy a jejich pojetí se přitom liší tolik, že vyvolává takovéto diskuze. Přiznám se (i když vím, o co si tím říkám ;-)), že mi druhý překlad taky občas připadá až příliš jemný a ne tak plynulý jako starý… Doufám ale, že každý z nás tu má právo na svůj názor a nebudeme se hádat o to, co už vyšlo. Třeba Vichry přeloží někdo jiný - ideálně fanoušek, který tohle všechno vezme v úvahu. P.S. Oheň a krev měl tři překladatele, z toho dva muže a zřejmě to nebylo na škodu
Já tady souhlasím s oběma tábory. Přečetl jsem si Píseň v novém překladu a musím říct, že překlad od Arga má alespoň dobrou redakci a neupravuje si jména na každé stránce. Na stranu druhou mi ale starý překlad od Talpressu přišel takový upřímnější, bezprostřednější a víc uctívající původní text. I přes značné chyby. Na nové verzi mi dost vadila dětinská pojmenování jako Pletánek, Vdolek, princ Drban a podobné perličky. Zvukově to zní liběji, než Horký koláč apod. ale kazí mi to celkový pocit vážnosti díla. Na místokrále, krkavce či zdivočilé se dá nakonec celkem v pohodě zvyknout, ale tu dětinskost některých jmen upřímně moc nechápu.
Stejně tak mi vadí něktrá jména lokací a hradů. Např. hrad Runa vs Runokámen (v originále Runestone). Starý doslovný překlad mi zněl jako název hradu prostě lépe. Naopak Rackov vs. Rackoměsto u mě zase vyhrává překlad nový, tam není doslovnosti potřeba.
Těžko to takhle porovnávat. Věřím, že kdybych neměl v hlavě vypálený starý překlad, tak se nad tímto ani nepozastavím. Takhle se ale nedá ubránit vnitřínmu boji :)
Komentáře
Ale těm dvěma měsícům se mi nechce moc věřit. Pokud vím, tak hodně toho napsal ve formě poznámek už v době, kdy psal nové věci pro Svět ledu a ohně. Nakonec vytvořil tolik textu, že se použila jen malá část. Takže možná ty dva měsíce mu zabralo jen dokončení a doladění těch textů. Celá tvorba mu zabrala podstatně víc:
http://wiki.westeros.org/index.php/Fire_&_Blood
Martin wrote a lot more text for The World of Ice & Fire than at first intended, delivering 350.000 words for the sidebars in the book while the volume itself was to have only 50.000 words of text. Using abridged versions of the texts for The World of Ice & Fire, the longer, unabridged version is set to be released in a history book called Fire and Blood.
http://wiki.westeros.org/index.php/The_World_of_Ice_&_Fire
Pyjus má i bratra, víme? Jmenuje se Magnus Erectus :D
Sorry, neodolala jsem.
No a k tématu. Ten nový překlad možná nevejde do dějin a některé fráze a jména z původního překladu jsou určitě přirozenější. No ale Argu za to trhat hlavu nebudu, o těch důvodech, proč nebyly původní překlady jmen a míst použité, už jsme tu mluvili. U některých frází je to legitimní kritika, u některých věc názoru.
Když se v Tanci s draky setkává Bran s (před-) posledním Zelenověštcem, co si matně vzpomíná, že se taky jmenoval Brynden, tak už je to Zelenozraký (Greenseer) - to je najednou poetiky - akorát "věštec" je anglicky "seer", kouká se do budoucnosti, že jo. A to má GRRM být nepoetický spisovatel.
Brana a jeho souputníky k němu dovedl Ledoruký (Coldhands), to je stejnej, snad ještě horší kalibr, vidí tady někdo ve slově Coldhands led ? Nemá průzkumník ty ruce studené (cold) ? Zelenozraký, Ledoruký ... asi soutěž v tom, kdo vymyslí hůře vyslovitelné jméno (jako kdyby z toho trochu smrděla elfština) - taky Větrem hnaní jsou Větrokřídlí a Skahaz je teď Hladkolebý ... já češtinu nestudoval, tj. školy nemám, možná je to tak správně uchopeno akademicky, no. A abych nezapomněl, velitel těch Křídel Sovětů se jmenuje Princ Drban, ten elegantní, stárnoucí pentoský šlechtic (co býval Otrhaným princem) ... jeden z velitelů Yunkajců býval lordem Třasotváří, teď je z něj Papuláč ... a to už jsme definitivně ve školce. Nakydal jsem toho hnoje pro dnešek dost, takže zakončím zajímavostí:
Starý pán s jedním rudým okem (a tisícem dalších), co je vlastně už spíš strom, vzpomíná na svého nevlastního bratra (kterého neměl rád), po novu se jmenuje Ostrobřit (Bittersteel), dříve uznávám nezajímavě Hořkoocel, později (Dunk a Egg) krásně Hořkoplát. Asi se tady někdo pídil po skutečném významu toho jména - plát jako steel zdá se neobstálo a bitter může mít více významů, je to samozřejmě něco hořkého, ale taky ostrého, v přeneseném významu - asi skutečně GRRM chtěl říct (a kdybych byl Angličan, tak to pochopím daleko líp), že měl zakladatel Zlatého společenstva (jo, jak se ten spolek asi teď jmenuje, tak někdy příště ...) něco naostřeného, čím dokázal zranit - asi charakter, přeneseně svoje zbraně, ostří - ale není toho v tom novém jméně až moc (ostro a břit) - to je dvojité ostří ... :)
(A pro jistotu znovu dodám, že ač jsem velkým obhájcem nového překladu, protože je lepší, tak to neznamená, že jsem jeho nekritický obdivovatel a některá řešení v něm se mi vyloženě nelíbí a aktivně jsem proti nim bojovala do poslední možné chvíle. Hlavně Petr Kotrle by mohl vyprávět :))
Starý překlad dokázal oslovit a získat si hodně příznivců i přes chyby, které v něm jsou. Nový musel dát samozřejmě spoustu práce a Nevada v něm hodně vybojovala. Jména bývají pro překladatele největším problémem, a proto často zůstávají v původní verzi. Tady by to ale ochudilo děj.
S krkavci souhlasím, s „Kameny“ už tak úplně ne (není to totéž jako „Stepstones“)… Doslovný překlad „Hand of the King“ se objevil v Dunkovi, a i když nezní tak špatně, jeho použití v textu je složitější - takže máme „pobočníka“ a „místokrále“. U některých variant jmen záleží i na zvyku a osobním názoru (vzpomeňte si na "Roklinku"). Někdy je nutné pátrat po smyslu jména a když se nedá vystihnout, je lepší nechat ho nepřeložené (Gloverové mají ve znaku pěst v železné rukavici).
Nedá se ale popřít, že každý překladatel nechává v textu svoji stopu. Kdysi jsem četla dva různé překlady jedné dobrodružné povídky. První se skoro nedal číst, druhý byl skvělý. Muži jako autoři mají většinou sklon k drsnějšímu pojetí, ženy zase pochopitelně k jemnějšímu. Zvláštní je, že tady překládaly ženy a jejich pojetí se přitom liší tolik, že vyvolává takovéto diskuze. Přiznám se (i když vím, o co si tím říkám ;-)), že mi druhý překlad taky občas připadá až příliš jemný a ne tak plynulý jako starý… Doufám ale, že každý z nás tu má právo na svůj názor a nebudeme se hádat o to, co už vyšlo. Třeba Vichry přeloží někdo jiný - ideálně fanoušek, který tohle všechno vezme v úvahu.
P.S. Oheň a krev měl tři překladatele, z toho dva muže a zřejmě to nebylo na škodu
Na nové verzi mi dost vadila dětinská pojmenování jako Pletánek, Vdolek, princ Drban a podobné perličky. Zvukově to zní liběji, než Horký koláč apod. ale kazí mi to celkový pocit vážnosti díla. Na místokrále, krkavce či zdivočilé se dá nakonec celkem v pohodě zvyknout, ale tu dětinskost některých jmen upřímně moc nechápu.
Stejně tak mi vadí něktrá jména lokací a hradů. Např. hrad Runa vs Runokámen (v originále Runestone). Starý doslovný překlad mi zněl jako název hradu prostě lépe. Naopak Rackov vs. Rackoměsto u mě zase vyhrává překlad nový, tam není doslovnosti potřeba.
Těžko to takhle porovnávat. Věřím, že kdybych neměl v hlavě vypálený starý překlad, tak se nad tímto ani nepozastavím. Takhle se ale nedá ubránit vnitřínmu boji :)