@Lady Ašara Nečetla, ale pobavilo mě to :D Jo, ráda bych dělala interview s Neilem Kurva Gaimanem a chtěla slyšet,jakým způsobem u něj funguje inspirace, kolik z toho, co od něj vychází, píše kvůli potřebě platit nájem, a jaký je v tom pro něj vůbec rozdíl, zkrátka jestli potřebuje tu "černou díru do příběhu" nebo dokáže psát čístě mechanicky. Myslím si, že Gaiman je zrovna jeden z těch, co k dokončení příběhu z toho příběhu sami potřebují mít radost. A napadá že, že i když spousta jeho příběhů má hororové elementy, tak horor jako takový vlastně nikdy nenapsal.
@CervenKa Tak já jsem hororová bardka a navíc mám ráda jungovský výklad pohádek, takže jsem si tu povídku dala spíš jako dezert. Gaiman většinou takové ty "pomyslete na děti!" věci neřeši, i když některé příběhy od něj klidně můžou číst i větší děti. Znepokojivé věci jako sexualizace dětí (jestli teda chete brát tuhle Sněhurku jako dítě) si ale tady fakt vychutnal. Přemýšlím, jestli to není trochu sarkastický meta komentář k tomu, že klasické Sněhurce je taky jenom čtrnáct, stejně jako osud královny je komentář k tomu, jak v původní Grimmovské verzi královna skončila a většina dalších verzí příběhu to neopakovala.
@svoa00 já právě horory obvykle nečtu, i když od Gaimana už mám načteno dost. A líbilo se mi to, až na to narušené spaní :-D A jakože věk královny mě nejdřív překvapil, ale neměl by, protože jak píšeš, v tradičních verzích jsou všichni o dost mladší, než v dnešních "korektních". Ráno jsem koukala ještě na ten grafický román, a ten mi přijde... stravitelnější? Míň brutální. Což dává smysl.
@svoa00 Jo. Mám totiž zafixované, že Sněhurka je v době svatby děvčátko, nějakou dobu žijí všichni na zámku, a teprve až začne dospívat (=krásnět až je krásnější než královna), je vyhnána do lesa. Kdežto královnu, jakožto nevlastní matku, jsem si vždycky představovala jako... vyspělou ženu, ve věku krále. Samozřejmě tomu nahrávají filmová zpracování, kde ji obsazují všelijaké herečky "v nejlepších letech", zatímco Sněhurky jsou vycházející hvězdy. Ale jak jsem psala, sice mě to nejdřív zarazilo, ale dává to takhle větší smysl, když se člověk zamyslí nad důvody a zasazením.
Přečetla jsem Špinavou práci, Použité duše a Nejhloupějšího anděla od Christophera Moorea. Pokud Vám vyhovuje černý humor, politická (i jiná) nekorektnost a máte rádi Monty Pythony, tak vřele doporučuji.
@Lady Ašara Špinavou práci jsem četla a líbila se mi velmi. Použité duše mám "připravené" už delší dobu. Od Nejhloupějšího anděla mě tenkrát odradily komentáře na Databázi knih.
@Nevada Anděl není špatný, je to zase něco jiného. Možná je škoda, že u nás nevyšlo víc knih s postavami, které v něm vystupují, pak by se čtenáři chytali víc. Sama jsem nečetla anotaci, takže od určitého okamžiku jsem byla docela překvapená, jak se to vyvrbilo, ale celkově to byl Moore tak, jak jsem ho poznala ze Špinavé práce.
Já se teď vrátila k pokračováním Řek Londýna, čekají mě 6. a 7. díl. Tak snad pak.
Pokud ovšem nedostane přednost Bosch. Seriál se mi moc líbí a chci zkusit i knihy. Série o Hallerovi od Connelyho mě bavila moc a knižní Bosch je prý lepší než Haller. Jen kde na to všechno vzít čas.
Hm, Zvony jsem zrovna začala číst, tak se spoilerem zatím počkám :) A Strom viselců mě sice bavil, ale jinak pořád trpí všemi Aaronovitchovými neduhy. Ale aspoň si už sám ze sebe občas dělá srandu (jako když Peter dvakrát přizná, že moc přemýšlí a všechno zbytečně rozebírá, místo aby jednal). Ale aspoň se děj opravdu konečně pohnul.
Trevír jsem zavrhla hned po přečtení anotace. Nicméně ve sbírce Robot 100 je Aaronovitchova povídka s Nightingalem, měla by se odehrávat v Praze.
Musím se pochlubit, že jsem splnila, co jsem slíbila a dočetla flankerovu zvrhlou povídku (ve smyslu, že se zvrhla na 1100 stran, ne že jsou tam prasárny - třeba příště). Zhodnotila jsem to tak, že bych si tu knihu koupila, protože mě bavila a určitě si ji jednou přečtu znovu.
Teď čtu rozhovory s uprchlíky ze Severní Korey (Svědectví o životě v KLDR od Niny Špitálníkové) a to je taky docela scifi. Zatím jsem přečetla 1 a třičtvrtě rozhovoru ze 7, ale je to dost zajímavé, protože se tam řeší, jak ti lidé žili (jde o lidi, kteří nějakým způsobem sehnali peníze, což znamená, že nebyli úplně na spodu kastovní společnosti, protože jinak by se z KLDR nedostali).
@svoa00 Konečně jsem se dostala k tomu si přečíst Sněhurku. Možná by to chtělo větší varování, aby si to člověk nečetl v temném bytě a bezprostředně před spaním :D. Když se Sněhurka poprvé přišla k macešce napapat, přemýšlela jsem, zda číst dál. A Princ... to už je téma samo o sobě :-X :-D.
Vrele súhlasím s hodnotením B. Sandersona od niektorých z Vás. Príbehy z Kosmíru sú u mňa jednoznačne topka. V poradí Archív, Mistborn a Elantris. Veľmi sa mi páči aj séria Řeky od Aaronovicha. V poslednej dobe som mal blaho pri čítaní Čaropiscov od Bennetta. Prečítal som potom hneď aj všetky tri Božská města od neho, ale to ma tak neuchvátilo. Okrem prvej časti Město schodů skôr priemer. Platí u mňa ale, že Bennet sa veľmi rýchlo doťahuje na Sandersona. Absolútne ma však v týchto dňoch uchvátilo Převorství u pomerančovníku od S. Shannon. Priznám sa, že ženské autorky moc nečítam (s výnimkou Le Guin :)), ale toto je teda fakt Dielo. Krásne klasické hrdinské fantasy.
Komentáře
Ráno jsem koukala ještě na ten grafický román, a ten mi přijde... stravitelnější? Míň brutální. Což dává smysl.
Kdežto královnu, jakožto nevlastní matku, jsem si vždycky představovala jako... vyspělou ženu, ve věku krále. Samozřejmě tomu nahrávají filmová zpracování, kde ji obsazují všelijaké herečky "v nejlepších letech", zatímco Sněhurky jsou vycházející hvězdy.
Ale jak jsem psala, sice mě to nejdřív zarazilo, ale dává to takhle větší smysl, když se člověk zamyslí nad důvody a zasazením.
Pokud ovšem nedostane přednost Bosch. Seriál se mi moc líbí a chci zkusit i knihy. Série o Hallerovi od Connelyho mě bavila moc a knižní Bosch je prý lepší než Haller. Jen kde na to všechno vzít čas.
A Strom viselců mě sice bavil, ale jinak pořád trpí všemi Aaronovitchovými neduhy. Ale aspoň si už sám ze sebe občas dělá srandu (jako když Peter dvakrát přizná, že moc přemýšlí a všechno zbytečně rozebírá, místo aby jednal). Ale aspoň se děj opravdu konečně pohnul.
Trevír jsem zavrhla hned po přečtení anotace. Nicméně ve sbírce Robot 100 je Aaronovitchova povídka s Nightingalem, měla by se odehrávat v Praze.
Zhodnotila jsem to tak, že bych si tu knihu koupila, protože mě bavila a určitě si ji jednou přečtu znovu.
Teď čtu rozhovory s uprchlíky ze Severní Korey (Svědectví o životě v KLDR od Niny Špitálníkové) a to je taky docela scifi. Zatím jsem přečetla 1 a třičtvrtě rozhovoru ze 7, ale je to dost zajímavé, protože se tam řeší, jak ti lidé žili (jde o lidi, kteří nějakým způsobem sehnali peníze, což znamená, že nebyli úplně na spodu kastovní společnosti, protože jinak by se z KLDR nedostali).